PROLOG

491 34 1
                                    

❝Babi, bude to tak nejlepší.❞

Mac měla úplně oteklé oči, není divu když celou noc brečela.

❝Holčičky moje, jste tak hodné, ale vždyť by to nebyl žádný problém, já bych se o vás ráda postarala.❞

Babička pořád nechtěla přijmout fakt, že bychom šly k adoptivním rodičům, když rodiče umřeli zůstali jsme jí na krku. Už před týdnem jsme se s Mac rozhodly, že babičku nebudeme zatěžovat teenagerskými problémy a radši půjdeme do jiné rodiny, hlavně, aby neměla práci navíc. 

❝ Dobře víš, že by se to nezvládlo. Ne, že by ses o nás neuměla postarat, ale vážně ti nechceme přidělávat starosti.❞

Babička si otřela slzy. Chtěla ještě něco namítnout, ale já jí honem skočila do řeči. Nemohla jsem se koukat na to jak moje nejoblíbenější babička pláče.

❝ Ale budete mě každý den navštěvovat a psát, abych o vás věděla.❞

❝ Neboj.❞

Potom se každé z nás linuly slzy z očí a hromadně jsme se objaly.

❝ My to zvládneme...❞

Loučíme se s vámi a těšíme se na vás u první kapitoly

Vaše Panda a Theo♡


YouTube familyKde žijí příběhy. Začni objevovat