Všechny jména budu měnit. Tím pádem se nedozvíte skutečnou identitu.
Nejdřív bych Vám asi měla představit sebe. Jmenuji se Anna. Bydlím v malém městečku v České Republice. V tomto městě se začal budovat tento příběh.
Právě ležím v mé posteli, když mi napsal neznámí kluk. Znala jsem ho jen tak od pohledu, ale byl moc hezký, tím pádem jsem si s nim začala psát. Ptáte se jak vypadal? Měl černé vlasy, čokoládové oči, lícní kosti trošičku propadlé a to co mě hned zaujalo byl jeho neodolatelný úsměv. Naše psaní bylo jiné. Ne obyčejné ,,Ahoj, jak se máš a tak dále" Byl zajímavý.
Převalila jsem se a rozhodla sem se udělat si něco k jídlu. Vstala jsem z postele a zamířila do kuchyně. Na linku jsem si vyndala nuttelu a vrátila se zpátky do mého pokoje. Napsal mi, že se chce sejít. Chtěla jsem ho vidět. Chtěla jsem ho víc poznat. Zdál se mi něčím zajímavý. Domluvili jsme se tedy na zítřek v 19:00. Poté sem notebook zavřela a šla do sprchy. Sundala jsem ze sebe vše a vlezla do víru teplé vody. Kapky, které se mě dotýkali uvolňovali mojí pokožku. V tu chvíli jsem vše vypustila z hlavy. Poté jsem na sebe nanesla sprchový gel a smyla ho ze sebe. Vylezla jsem ze sprchy a zabalila se do ručníku. Vzala jsem si na sebe delší triko a lehla si do postele. Chvíli jsem přemýšlela jaké to asi bude, ale skoro v okamžiku jsem usnula.
Ráno jsem se probudila v 7:00, protože mě čekala škola. Vstala jsem z postele, i když nedobrovolně a šla jsem do koupelny. Nalíčila jsem se a vešla do své šatny. Vzala jsem si na sebe jen to co bylo navrchu. Školu mám hned u baráku, tak nevidím důvod proč bych se měla nějak přemáhat. Bylo 7:48 tak jsem vyběhla z domu a vešla do školy. Hned jak jsem se přezula šla jsem za svými kamarády. Poznali že jsem nějaká šťastná, ale nic jsem jim neřekla. Celý den se to ze mě zkoušeli dostat a tak jsem byla ráda když jsem se dostala domu. Když jsem dorazila domu, odhodila jsem tašku a vlezla si do postele. Poslouchala jsem různé písničky a ani jsem se nenadála a bylo 18:09. Vstala jsem tedy z postele a šla se upravit. Vzala jsem si černé rifle, červenou košili a koženku. Vlasy jsem si jen rozhodila a vyšla z baráku. Bylo 19:05 a já dorazila. Bohužel nikdy nechodím v čas, ale on nikde. Otáčela jsem se dokola, ale zjistila jsem že vážně nepřišel. S velkým zklamáním jsem dorazila domu a vše ze sebe sundala.
Zapnula jsem notebook, ale žádná zpráva tam nebyla. Byla jsem zklamaná. Vešla jsem do koupelny a dala si teplou sprchu, uvolnila se a nejspíš jsem usnula. Probudila jsem se a voda ve vaně byla už zcela studená. Vylezla jsem z vany a ručník jsem si obmotala kolem těla. Vešla jsem do pokoje a zavřela okno, které jsem nechala nechtěně otevřené. Na mobilu mi blikalo oznámením, tím pádem mi někdo napsal.
Vzala jsem si na sebe jenom spodní prádlo a přes to župan. Lehla jsem si na postel a odemkla telefon. Byl to on. Alvin. (Toto jméno jsem spojila s jednou vzpomínkou, která se nám stala. Později bude vysvětlená.) otevřela jsem náš chat a stálo tam ,,Ahoj Anno, moc se Ti omlouvám, že jsem nedorazil. Mrzí mě to. Nemohl jsem. Ještě jednou se ti omlouvám" rozhodla jsem se mu hned neodepsat, tak jsem mobil položila na stolek vedle postele a protáhla se. Po chvíli mi to, ale stejně nedalo a odepsala mu, že je vše v pohodě. I když nebylo.
O Týden později
Uplynulo pár dní a my jsme se zase měli sejít. V očekávání dalšího zklamání jsem se ani nenamalovala a vyrazila na naplánované místo. Jak jsem přiházela na schodech seděl on. Tak sebevědomého kluka jsem dlouho nepotkala, ale zaujal mě hned na první pohled. Když se uviděl, zvedl se, ale nic neřekl. "Ahoj" řekla jsem po chvíli a on na to jen pouhé čau. Šli jsme se jen tak projít. Alvin se rozpovídal. Mluvil a mluvil. Já jsem většinou byla ticho, protože mi vyhovovalo poslouchat jeho hlas. Dodával mi pocit štěstí. Už jenom tím, že přišel. Netrvalo dlouho a on se usmál. Přísahám že se mi zastavil dech. Do teď to je ten nejhezčí klučičí úsměv co jsem kdy viděla. Nechtěla jsem vidět nic jiného. Ale věděla jsem že to s nim nebude tak lehké jak se zdálo.. Takhle začal 8 měsíční ne/vztah
ČTEŠ
My first real love
RomanceTenhle příběh bude z mé zkušenosti. Bude pravdivý. Jsem zvědavá jaký ohlas to bude u vás mít. Doufám, že jen dobrý přestože, když jsem to prožívala já, tak jsem se moc dobře neměla. Pasuje k tomu takový malý citát ,,V lásce vyhrává ten, kdo miluje...