Imbolc
Datum: 1. - 2. února
Další názvy: Candlemas, Brigantia, Oimelc, Svátek svící, Hromnice
O tomto svátku se děje několik věcí naráz. Začneme u starého Boha, který stále ještě obývá svou podsvětní říši. Během zimy se totiž jeho síla pomalu ztrácí a jeho podoba se rozpouští do temnoty až s ní zcela splyne. Bůh předchozího roku postupně přestává existovat a někdy okolo Ostary je již zcela pohlcen svou vlastní tmou a nevědomím. Toto nevědomí však stále ještě ovlivňuje svět. Neboť mladý Bůh a Bohyně jsou na jarním začátku svého cyklu ještě neovládnutí vědomou myslí.
Naopak mladý Bůh v tomto čase vyrostl do mužské podoby a dosáhl pohlavní dospělosti. Je zasvěcen do mužských mystérií, učí se lovu a toulá se svobodně po světě. V čase Imbolcu oslavujeme především falický aspekt mladého Boha. Jeho síla stále roste, jak přibývá dne a ubývá noci. Světla je víc a víc a temná stránka starého Boha postupně opouští tento svět. A lidé na zemi zatouží po lásce své Velké Bohyně. O svátku Imbolc ji volají zpět na zem a hlasy dolehnou až dolů do hlubin země. Bohyně slyšíce vyslovovat své jméno zatouží opět spatřit své děti. Starý Bůh již nemá dost síly na to ji zadržet a ona se vydává zpět na denní světlo. Proto je Imbolc svátkem světel, svící a ohňů. Jejich záře oslabuje temnotu a ukazuje Bohyni cestu k nám. A ona opouští temnoty a přichází zpět do tohoto světa.
