Byla jsem na olympiádě s házenou, kde jsme byly reprezentovat Prahu. Na olympiádě bylo i mnoho jiných sportů jako například fotbal, basketbal, hokejbal, atletika, kanoistika a další... Házenou tam byli reprezentovat taky kluci z Prahy... Jeden se mi tam celkem líbil, všimla jsem si ho už dříve na kempu, kde jsme nacvičovali věci, které bychom měli předvést na olympiádě. Přidala jsem si ho na facebooku a druhý den jsem mu začala psát. Po kempu jsme si psali pořád dál a pak došlo na to, že bychom měli jít spolu konečně někam ven. Hned na začátku, protože se mi líbil jsem se zamilovala a teď toho tak trochu lituji, protože jsem se měla o něm nejdříve dozvědět jaký opravdu je. Začala olympiáda a já se vysmívala, těm, co museli chodit do školy. Na olympiádě jsme byli pořád spolu, ano bylo to hezký, ale díky tomu jsem si nevšímala ostatních. Zkrátka kdybych nebyla zamilovaná, mohla bych se seznámit s více lidma, ale to mi v tu dobu nějak nedocházelo. Na srazu Prahy jsme byli všichni oblečení ve věcech od házenkářské značky HUMMEL takže super! Kecaly jsme s holkama o tom, jak Praha vyhraje a tak, známe. V autobuse s námi měli ject ještě basketbalisti, nevím proč ale vysocí kluci mi příjdou neuvěřitelně sexy. Takže jsem si sedla s kamarádkou, co nejvíc dozadu, kde seděli házenkáři i basketbalisti. V autobuse jsem se bavila hlavně s tím házenkářem, navzájem jsme se balili. Kluci zapnuli bedny a už to jelo. Basketbalisti pořád házeli protest, protože my házenkáři posloucháme dubstepy, elektro, pop a tak. Oni spíš rap a old-school rap. Kamarádka mě upozornila na jednoho svalovce z basketbalistů, byl fakt sexy. Zkoumala jsem ho skoro celou cestu. Pak už jsme tam byli, házenkáři bydleli na druhým konci Plzně a basketbalisti v budově vedle nás. Bylo to tam hrozně super jela bych tam hned znova. Téměř každej den jsem chodila ven s tím házenkářem. Povídali jsme si o házený a o životě. Takhle to bylo víc dní a já doufala, že to bude lepší, ale naopak nebylo. Bylo to furt to samé a mě to přestávalo bavit. Když už byl skoro konec olympiády a byla dohraná skoro všechna utkání, kromě basketbalistů, kteří ten den hráli utkání s Jihočeským krajem myslím, o první místo, bylo mi hrozně líto, že už to všechno končí. Šli jsme se tedy koukat, jak to těm našim basketbalistům jde. Pár basketbalistů se mi tam líbilo, ale nějak extra jsem se o ně nezajímala, v tu dobu mě ještě bavil házenkář. Basketbalistům jsem většinu času koukala na ty úžasné boty. Dva asi nejhezčí basketbalisti měli stejné boty, které byly fakt boží. Nakonec tedy utkání vyhráli a později na ceremoniálu dostali i zlaté medaile. Přála jsem jim to, protože byli z Prahy. Ale zároveň i záviděla. Když skončila olympiáda, tak jsem pořád seděla u facebooku a přijímala žádosti o přátelství od lidí z olympiády. No a pak skončil školní rok a hurá na prázdniny. O prázdninách jsem ten první měsíc byla s házenkářem tak maximálně 4x venku a ten druhý měsíc mi došlo, že se s ním nějak extra vidět nechci. Takže ikdyž jsem měla třeba volno, tak jsem řekla, že volno nemám.
