Kapitola 2

7.8K 116 2
                                    

Jessica

Vidím jak se otevírají dveře a v nich stojí Daniel „můžu dál ?"  řeknu s pohrdavým  úsměvem „Samozřejmě, matka na vás čeká v obýváku"  řekne a odchází.Vkročím do domu a jdu dlouhou chodbou až do obývacího pokoje kde už čeká matka, je oblečená jenom v županu, asi je jasný co tu spolu dělali. Jde ke mě a objímá mě „Ahoj, jsem hrozně ráda že tě vidím, jak se máš ?Co vysoká ...." vyslýchá mě jak někde u výslechu na policii „Všechno je v pohodě, mám se dobře a Vejška je super ještě 2 roky a končim"  rychle ze sebe vyhrknu abych zastavila ten vodopád otázek. Vidím jak do místnosti přichází Alex a sedá si k matce „Nevěděl jsem že přijedeš" naštvaně procedí mezi zuby a propichuje mě pohledem, otočím oči v sloup a usměju se na něj „Zavolala jsem jí, dlouho sem jí neviděla" řekla matka a arogantně se podívala na Alexe „Asi bych měla jít" zvedám se a chystám se odejít „Ještě nechoď,ani jsme si nestihli popovídat" zní opravdu smutně a naštvaně, ale nechci tu být když je tu Alex „Bude lepší když půjdu" naposledy se obejmeme a já odcházím. Jdu směrem k autu které jsem nechala stát před bránou a slyším jak se za mnou zavírají dveře, jdu  cestičkou přes zahradu až k bráně, když procházím bránou slyším za mnou nějaké kroky, nějaký muž mě chytá za loket a přikládá mi k puse kapesník a já po chvíli ztrácím vědomí.

Probírám se, mám něco přes oči a vidím jen tmu, chci otevřít pusu ale nejde to mám jí něčím zacpanou, nohy a ruce mám přivázané k židli na které sedím, je tu zima.Po chvíli přemýšlení nad tím kde jsem a kdo to mohl udělat, slyším kroky které jdou směrem ke mě, na rameni cítím dotek ruky a moje tělo se chvěje „Uklidni se a nedělej žádné blbosti, nebo tě budu muset potrestat" kdo to je? jak potrestat? co tím myslel? „Teď tě odvedu k mému šéfovi a ty ho budeš poslouchat !"  vůbec ničemu nerozumím. Rozvazuje mi nohy  a potom i ruce, ale pořád nic nevidím takže se ani nemůžu pokusit o útěk. Znovu mi spoutá ruce k sobě a sundá šátek s očí, jsem v nějakém prázdném pokoji, je tu jenom malý stolek, dvě sedačky, židle a pár drobností. Dva muži mě drží za lokty a vedou mě dlouhou chodbou až ke schodům, v druhém patře je bar a hned za ním obývací pokoj, my jdeme na druhou stranu, jdeme až nakonec malé chodbičky kde jsou dveře. Ten muž co mě unesl otvírá dveře a já vcházím do místnosti, přede mnou stojí nějaký muž otočený zády „Pane" řekne muž co mě drží za loket, ten muž který byl otočený se pomalu otáčí směrem na mě, už na první pohled je jasné že je mladý asi 25 let je i hezký a podle toho co jsem viděla je i bohatý, ale to nemění nic na tom že mě unesl. Jde směrem ke mě a moje tělo se znovu začíná chvět, stoupne si přede mě a hladově se na mě dívá „ Pokud budeš hodná tak se ti nic nestane, ale pokud uděláš nějakou blbost tak tě budu muset potrestat a budu hodně zlej "







SpoutanáKde žijí příběhy. Začni objevovat