Jane!! Jane!! vstavej musíš. Do školy! Volal otec
Ano!! vzbudila se a vykřikla Jane, popadla džíny a tričko a začala se rychle oblékat, vzala si batoh s pouzdrem a sešla dolů, ale když šla po schodech, tak vyděla obraz na stěně, ale tak tajemný, byla to stará , fotka orámovaná a pověšená. Jane se jako by nic zastavila a dívala se jen na ten obraz byla na ní dívka, s pleteným copem a vedle ní, byl malí kluk, s krátkými vlasy. Za nimi byli asi rodiče, Jane úplně zapoměla že musí do školy. Najednou zakřičel táta, honem Jane nebo to nestihnem. Jane se probudila ze zamyšlení a utíkala k autu, kde na ni čekal otec. Vlezla si do auta a jeli přímo ke škole, po cestě Jane ještě. Přemýšlela nad tím obrazem.
Mela v hlavě mnoho otázek, například: ta rodina bydlela v našem domě? Co se s nimi stalo? Jane Jane Jane! Okřikl ji otec
Už jsme tu. Dneska si nějaká zamýšlena , co se stebou děje.
Nic, jen sem přemýšlela nad jedním obrazem ale to ti potom povím, tak já půjdu drž my palce Ahoj řekla, Jane a šla do školy.
Budova Školy měla světle zelenou barvu. Jane šla do vnitř.
Uvnitř to bylo nádherné, Jane se tam moc líbilo ale nevěděla kam ma jít bylo už po zvonění, a ona byla ztracená, v tom ji někdo zaťuká na rameno. Jane sebou okamžitě trhne. A otocila sebou.
A za ní stal krásný kluk, měl hnědé oči a černé vlasy.
A pak řekl, ty jsi ta nová?
Ano já jsem Jane, nevíš kam mam Jít??
Ja jsem Leon vím kam máš jít. Pojď. Za mnou , řekl Leon.
otočil se a šel do třídy Jane šla za ním. Vešla do třídy, byla to velká místnost, která měla světle oranžové stěny. Bylo zde 26 žáků, z toho bylo 12 dívek a 14 chlapců. Třídní Učitelka došla k Jane a řekla, vítám tě. V našem městě, toto bude tvoje třída. sedni si třeba vedle vedle...
Třeba vedle Leona. učitelka to do řekla a Jane tak učinila. Sedla si vedle Leona.
Jane pořád přemýšlela nad tím, obrazem v domě.
Crrrrrr.....
poslední Hodina skončila.
Jane si zbalila věci a šla před školu, najednou ji vola otec na mobil. Jane promiň ale nemůžu pro tebe dojet máme v práci frmol, zvládneš dojít dom??
Ano zvládnu, neboj tati.
Tak jo já musím opatruj se ahoj Jane.
Ahoj tati. Jane se zamyslela kudy ma jít, uviděl ji Leon a zeptal se, chceš pomoct??.
Ano nevíš kudy mam jít na frensnovu ulici 23?
Ano vím bydlím kousek od tam. Ty tam bydlíš?
Ano, ale nevím jak tam jít.
A tak Jane a Leon si chvilku po povídali a šli, po cestě se ho zeptala jestli neví, kdo bydlel v tom domě, a co se s nimi stalo.
Leon ji nemohl odpovědět nevěděl o tom domě skoro nic.
Už sme tu řekl Leon,
Děkuju ze jsi me doprovodil, bez tebe bych byla ztracená.
Nemáš za co za tím se měj ahoj Jane.
Ahoj....
Jane se rozloučila a šla do svého pokoje ale jak šla po schodišti tak si vzpomněla na ten obrázek.
Co?? Kdeje? Vždyť tu byl.
Asi se my to zdalo. Jane pod se najíst.
Ano mami,Jane sešla dolů a přemýšlela o tom obraze. Jane ještě chvilku dumala a pak se pustila do jídla. Jane dojedla, už bylo 19:30 a Jane měla vše ho to ve a Jane byla unavená už mela dost práce a tak si šla lehnout.
Sen:
Jane seděla na lavičce a kolem ní poletovali okvětní lístky z růže, a jarní vánek jí rozhazoval její rudé vlasy. Ale najednou se zatahlo začal vítr silné vát, a najednou ji někdo slabým hlasem volal. Jane, Jane, Jane pomoc
Halo? Jak vám mám pomoct?
