První věc, kterou cítíte je nevěřícnost. Ano, nevěřícnost je opravdu to správné slovo. Ptáte se sami sebe, ptáte se světa, proč zrovna vy. Jenže svět neodpovídá a vysvětlení přichází. Je to pomalý proces, odmítání, padání, vstávání, ale na konci si stejně uvědomíte, že to tak prostě je a musíte se s tím smířit. Věci se mění, lidé odcházejí. Život se nezastaví pro nikoho z nás. Jak už jsem říkala, je to spousta změn. Pro někoho je změna nové tričko, pro jiného nová škola. Pro mě je změna pohyb. Každý metr, který musím utáhnout svalama. Veškerá místa, která pro mě byla dřív úplně běžná teď jsou nedostupná. Třeba vysoká polička, nebo naopak list papíru povalující se na zemi. Musím si zvyknout na věci, které nemůžu. Které nemůžu dělat a které nemůžu změnit. Takhle vám asi popíše nový začátek každá dobrá knížka, nebo člověk vypadající navenek silně a vyrovnaně. Ale já sama uvnitř chci pořád jenom plakat a plakat. Jsem zbytečnější než kdykoliv předtím, absurdně odkázaná na pomoc ostatním. Tak hrozně ubohá. Život není peříčko a nikdy nebude, protože sebou nesu víc než svoji váhu. Už nepoběžím, protože ta váha je pro mne moc těžká. Život není peříčko z kolečkového křesla.
--------------------------------
Ráda bych vás tady zase všechny přivítala :D vím, je to docela dlouho od mého posledního příběhu a navíc nechci předbíhat.. jenom tohle berte jako spojitost s "Cool Kids" could you ??
S láskou SnowFlakeCookie
