Bucky Barnes (Winter Soldier)

5.KAPITOLA sen

"Zbiješ buckyho a všechny lidi v central parku" řekl zola a než jsem stačila něco říct už jsem běžela jako vítr a zabíjela každého koho jsem v parku viděla. bylo to hroznémoje vnitřní já trpělo ale vnější si to užívalo jak sváma ostrýma zubama může každého zabít. 

S trhnutím a křikem jsem se probudila. Zmatkovala jsem nevěděla jsem co se děje. Do pokoje vlítlBucky bez trika jen v kalhotech na spaní rozsvítil hned jsem uviděla jehovelkou jizvu okolo kovu ale nevadila mi  "Co se děje ?? je tu někdo?? Proč si křičela?"Troch se mi ulevilo když jsem věděla že se o mě bojí "Zdál se mi sen jaká jsem byla po přeměně" trochu si oddychl "aha to bude dobré"

Už chtěl odejít ale ja jsem se bála "Bucky?" "Ano ?" "Mohl bys tu dneska zůstat se mnou??" ani chvilku mu netrvala odpověď "jistě" Já ráda spím jen v kalhotkácha a volnějším triku ale bohužel jsem usla u televize a bucky mě musel přenést a pro pohodlné spaní mě musel i vysvléct. Lehl si vedle mě chvíli jsme na sebe koukaly "Bucky jak to že jsem jen ve spodním prádle ??" zasmála jsem se "No.. vlastně já z tebe sundal to oblečení já myslel že..." nestihl to doříct protože jsem ho pevně objala a natiskla se na něj celím tělem "děkuju že se o mě staráš" dal mi ruce nad zadek a tím prohloubil naše objetí "nemáš zač" zašeptal mi do ucha trochu jsem rozechvěla. Chtěla bych víc ale nemůžu né dnes. 

Kreslil mi na záda obrazce prstem a já jemu na hruď měl ji krásně vypracovanou. cítila jsem jak se při každém doteku napne bylo to roztomilé. Tak jsme i usnuli.

Když jsem se probudila celým tělem jsem ležela na Buckym který měl ruce na mých mocích a spokojeně oddechoval takhle jsem chtěla zůstat napořát a né být nějaký monstrum. Vlastně já ani nevím co se mnou udělaj jak budu vypadat nebo co budu mít za schopnosti. Dneska se na to budu muset zeptat Buckyho. Nechtěla jsem ho probudit chtělajsemse nějak zvednout nebo překulit ale měl všude ruse tak jsem si něj obkročmo sedla a snašila se potichu zvednout.Bohužel jsem ho probudila a jeho ruce sevšely mé boky ale né natolik aby to bolelo tak jemně něžně. "Dobré ráno" řekla jsem a v tu chvíli si uvědomil že má ruce částečně na mým zadku a dal je podél těla já jsem z něj slezla "Promiň já..." zacpala jsem mupusu rukou "neomlouvej se pořát" řekla jsem a zasmála jsem se "Jdu udělat snídani pak přijď" kívl a usmál se.

...

Oba jsme už byly najedení a oblečení. Seděli jsme na pohovce a hráli nějakou tolní hrukterá mě ani trochu nebavila jeho zřejmě taky ne tak jsem se ho odhodlala zeptat. "Můžu se zeptat?" "No?" řekl a usmál se z toho úsměvu se my podlamovaly kolena i když jsem seděla. "Co ze mě bude poté proměně ?" zeptala jsem se a on se se jen nadechl a vydechl "No.. podle Zoly by tvůj vzhled měl zůstat stejný, jen budeš mít schopnosti s myslí budeš moc vytvářet buněčnou soustavu jakékoliv kapaliny plynu nebo tělesa" zírala jsem na něj s otevřenou pusou "Nechceš mi dát příklad?" zamyslel se "No tak budeš mi třeba moc číst myšlenky nebo třeba budeš moc měnit tvar těla" tak jo nějak jsem topobrala "Ale.. ale co když to nezvládnu?" zeptala jsem se a viděla jsem že mu je tato otázka nepříjemná "no tak umřeš" začala jsem se klepat Bucky si mě přitáhl do objetí je první za dvanáct let který se o mě takhle staral mám ho ráda "Neměl jsem ti to říkat prom..." zarazila jsem ho "Co jsem ti ráno řikala?" "Promin no.. vlastně radši nic" ofrkl si a zasmál se já s ním "Mámtě ráda" to je poprvý za 12 let co jsem to někomu řekla. Trochu se nad tím zarazil ale pak řekl "Já tebe taky" odmlčele se "lily to je poprvý co jsem to někomu řekl od doby co mám svou paměť" zasmál se "to jsem ráda já si nepamatuju kdy jsem to řekla naposledy" oba dva jsme se usmály. Chytil mě okolo pasu a přitáhl si mě na jeho hruď.