Mrcha bez viny

2.Díl

"Slečno Rethyová (Retyová)"
"Slečno Rethyová!!"
Vytrhnu se s přemýšlení..
"Ta-tady!" Zavolala jsem na učitele a přihlásila jsem se..
"Tak o tom pochybuju.."
"P-prosím?" Vůbec jsem nechápala o čem mluví.
"Pochybuju že jste přítomná.."
Divně jsem se na něj podívala..Nevidí mě snad!!?
"Vždyť jsem přímo naproti vám.."
"Hhh" povzdychl si..
"Paris, myšlenkama jste někde jinde.Tak se vraťte zpět do matematiky.."
"Jo..jasně.." Odpověděla jsem s nezájmem..
Je tak nádherný..už od začátku hodiny se nemůžu soustředit na nic jiného, než na našeho nového učitele.Seděl v 1. Lavici a díval se, jak pan Musset vede hodinu.Mohlo mu být takových 22 23 víc opravdu ne.
**Pomalým loudavým tempem jsem vyrazila domů.Domů chodím pořád sama, protože nikdo jiný mým směrem nebydlí..v tom jsem takových 20 metrů před sebou zahlédla jeho. Přidala jsem do kroku a už jsem šla těsně za ním.
"Dobrý den" udělala jsem pár kroků abych šla vedle něj.
"Ahoj"
"Vy jste náš nový učitel,že ano?"
"Ano Paris to jsem." Mé srdce začalo bušit rychleji.Znal mé jméno.
"Pane učiteli? Mohl by jste mi prosím znovu vysvětlit to, co jsme brali v hodině? Já jsem to trochu nechapala."
"Oh Paris..mám čas jedině teď potom už ne.."
"Nevadí, mě se to hodí."
"Tak půjdeš ke mě?"
"Jo...jasně" jen se usmál a zabočíl do leva.
**dveře byly odemčené..Copak se nezamyká??
"Miláčku!??" Zavolal a jen nevěřícně zírala.Ve dveřích se oběvila žena s malým chlapečkem "ahoj lásko" začali se líbat a pak se na mě znepokojivě podívala..Kdyby mohla vraždit pohledem jsem už mrtvá..Ale ona vlastně taky...Vůbec se mi nelíbila.
Zayn (náš učitel) jí hned vysvětlil co tady dělám..Jak kdyby si všim, že mě nepozoruje zeovna příjemně.Malého jí vzal z ruk."pojď " pokynul a usmál se na mě..