Anděl a Anna

Už po staletí, má člověk na nebi svého anděla, ať už je zlý, či hodný, anděl jej musí chránit. Ale jsou tu také démoni, kteří se snaží lidem uškodit. Když se člověk dopustí nějakého špatného skutku - tak v tom případě má démon právo si vzít lidskou duši a anděl s tím nemůže nic udělat.

Náš příběh vypráví o jednom takovém andělovi, jménem Michael. Nebyl to ledajaký anděl, byl napůl démon a napůl anděl. Vysvětlení bylo prosté, jeho otec byl anděl a matka pocházela z podsvětí - už dříve byly tytéž případy. Na Michaelovi se to nějak zvláště neprojevovalo, jen ta jeho rozpolcená osobnost mu občas činila škodu. Kdyby ho mohl člověk vidět, popsal by ho jako urostlého muže, který na levé části těla má dobro a na pravé zlo. Jeho vlasy na levé straně byly blonďaté a dlouhé až po ramena, avšak na pravé straně byly černé a dlouhé až k lopatkám. Jeho oči nemohli spatřit ani jiní andělé, protože si obě vyříznul - nechtěl to zlo, které v něm bylo, už nikdy vidět. Nosil pásku přes oči, na které byly dvě krvavé skvrny, zpod pásky tekly kapky krve, které připomínaly krvavé slzy. Osobně by to i k jeho tváři sedělo, byla stále posmutnělá. Jeho pravá část si nechávala růst vous, ale ta levá, byla pečlivě oholená. Jeho hruď a vrchní část byla souměrně svalnatá, ale obnažená, ať už bylo teplo, nebo mráz, nikdy neměl vrchní oděv. Na pravé ruce měl jakési pekelné tetování, obrácený kříž, řekl bych. Nosíval nadýchané tříčtvrteční kalhoty, napůl bílé a z druhé poloviny černé, určitě si je dokážete přiřadit ke stranám. Na pravé straně měl ke kalhotám připevněný řetěz, jako ozdoby - sahal mu až ke kolenu. Od holení, kde mu končily kalhoty, měl nohy až ke kotníkům obvázané obvazy, avšak jeho chodila, zůstávala bosá. Člověk si jej nedokáže představit, protože je to andělská podoba. A ta jeho vůně se nedá skoro ani popsat jen tak matně by šlo naznačit, že to bylo něco mezi vůní, když zavítáte do lesa a když jste v místnosti plné vonných svíček. Takže si představte les plný vonných svíček a dostanete andělskou vůni.

Jeho práce začala v roce 1994, kdy se narodila jeho svěřenkyně. Rodiče jí dali jméno Anna, anděl byl velice potěšen - Anna bylo totiž andělské jméno. O to mu práce byla příjemnější.

Její dětství bylo poklidné, Anna byla hodná a spravedlivá, navíc ani zbytečně neriskovala, tudíž Michael nemusel zasahovat, aby jí ochránil. Jeho práce byla tedy jednoduchá, na čistě bílý papír psal vše dobré, co kdy Anna udělala.

Pravé problémy nastaly až, když bylo Anně 14 let. Bohužel se nechala vtáhnout do špatné party. Začala kouřit a pít alkohol, v tu chvíli, kdy to vše začalo, viděl Michael, jak země popraskala a v kruhovém útvaru se propadla - průměr okolo jednoho metru. V díře se mihotalo světlo plamenů, do doby, než z ní vylezl démon. S démonem zavál smrad starého sýra, mokrého psa a zároveň spáleniny - obdoba prskavek a odpálených rachejtlí.

Démon byl shrbený a ve shrbeném stavu měl asi tak maximálně metr, když se vzpřímil, tak nepřesáhl metr a půl. Byl to tvor tmavě červené barvy s holou hlavou, kromě rohů. Uši měl špičaté, téže zuby. Oči mu hrály žlutou barvou. Z páteře mu vyčuhovaly bodce. Jeho páteř byla prodloužena ve svalnatý ocas. Na sobě neměl nic, snad kromě kožešiny, která mu vzrůstala na nohou. Ne obě nohy byly stejné, jedna vypadala jako lidská noha, avšak místo nehtů, vyrůstaly drápy a ta druhá noha, byla zakončena koňským kopytem.

Démon tedy vkročil na zemi, vyčaroval si pergamen s brkem - pergamen byl poněkud omšelý a opálený. Na pergamen začal psát vše špatné, co Anna dělá, k tomu se škodolibě smál, a když psal, svíral mezi zuby podlouhlý jazyk, zakončený špičkou. Od té chvíle byl démon Anně v patách a jen si liboval:

"Haha, má dívenko,

stačí jen malinko

a do pekla jdeš,

tak běž a jen dál hřeš!"

Michael doufal, že se situace zlepší, ale na jeho seznamu dobrých činů, stále slova mizela a ubývala. Za to démonův seznam se stále rozšiřoval. Když to Michael viděl, ptal se sám sebe:

"Co jsi to vyvedla?

Na scestí ses svedla.

Co se to z tebe stalo?

Kde se v tobě to zlo vzalo?"

O nějakou dobu později se dala Anna na drogy, to její seznam u démona značně rozšířilo. Spíše na ně dostala chuť a chtěla je zkusit. Bohužel drogy jsou drahé a tak se Anna odhodlala k činu, který andělův seznam úplně smazal, začala krást, aby měla na drogy. Michael prohrál bitvu s démonem - Annina duše připadla démonovi.

Anna se stříkačkou naplněnou nějakou drogou zašla na místo, kde by byla sama. Zaškrtila si ruku a nechala naběhnout žílu. Démon čekal na chvíli, až si píchne, aby její duši mohl sebrat. Michael věděl, že Anna je skvělý člověk a že tohle ona není, rozhodl se k tomu, že jí změní život. Skočil po démonovi a strhnul ho zemi s rozhodnutím, že dá svou duši za Anninu. Démon zaryl svou ruku do Michaela a vyrval mu duši, se kterou skočil do podsvětí. Anna se zastavila a jako by se během mžiku změnila, zahodila injekci a utekla pryč. Michael tam ležel na zemi a pomalu umíral. Než spočinul, pronesl pár slov:

"Ty jsi o mně nikdy nevěděla,

jak bys mohla?

Ani jsi mě neviděla,

já tě však znal celou věčnost.

Hlavně že ses drog zřekla

a sama sobě pomohla.

Nyní nepůjdeš do pekla.

Projev mi vděčnost

a žij tak, jak máš,

hlavně se snaž!"

Michaelovo tělo se pomalu spálilo na popel, který rozfoukal vítr. Vítr profičel kolem Anny, která se hnala k řece, když kolem ní profoukl vítr, zastavila se a měla pocit, jako když slyší slova. Jevilo se to, jako kdyby si je vzala k srdci, vytáhla z kapsy krabičku cigaret. Chvíli si jí prohlížela a přemýšlela, nakonec ji zahodila a začala žít naplno.

Další dílo, ve kterém vyjadřuji svůj názor na alkohol, cigarety a drogy. Nejspíš jsem měl také anděla, který nechtěl, abych s něčím z toho začal. :)

Vím, že jste dychtivý po dalších a dalších příbězích. Nemohu vám je odepírat. Upřímně jsem rád, že se vám tak líbí. Spousta z vás naléhá, abych zvýšil kvantitu příspěvků. A já si říkám proč ne? A je to tady, další povídka. Ta je tentokrát kompletní už v první části. Víc toho nebude. ;) U dalšího příspěvku na "písanou".