Kde jsou kurvy, tam je domov

24 2 0
                                    

Nemohu se vrátit, cítim stud a vlastně i pýchu. Jak bych se mohla Leovi podívat do očí? Vždyť to nejde! Ale... Miško bude brzy slavit narozeniny a Luke říkal, že bych měla dojít... nebo radši ne? Když já vůbec nic nevím, normálně se cítím silná a cynická, ale jak kde o maličkého Mišku...

"Páni, Lauren... Tobě to sekne!" křičel jeden z mužů. Tady v hlavním domě gangu to bylo normální, že na dvorku za branou byl aspoň jeden hlídač.
"Závidíš, že takovou tady U Baldachýnu nenajdeš, co?" zakoketovala Laura a vlastně zadoufala,že její krásu pořád žádná z holek nepředběhla.
"Je šéf doma?" Určitě, kde by jinde byl, že ano, ale sichr je sichr. Muž se však s odpovědí nenamáhal a zapálil si cigaretu, což bylo pro Lauren totéž, co ano. Vyběhla tedy schody nahoru do soukromého salónku. Děsivé označení šef, patřilo čtyřicetiletému východnímu plešounovi, který tenhle podnik zdědil po svém plešatém papínkovi. Vasil byl však oproti otci lidumil, i když občas ženy bil, nikdy nezbil svou vlastní. Děsivé, ale aspoň nějaká lidskost tam byla. Lauren ho našla v obklopení tří nahých holek, žadné nebylo víc než dvacet a každá měla jinou barvu vlasů. Všechny byly moc hezké, ale na Lauren prostě neměly...
"Má kráska Lauren, copak tu děláš zrovna dnes?" Lauren vystřelilo obočí. Věděl to! A bude něco chtít.
"Přišla jsem se podívat, jak se tu žije." řekla chladně a dívala se na blondýnku, která seděla vedle něj a hladila ho po vlasech. Vasil ji políbil na krku a šel ještě níž.
"Chybí ti to snad?" zamručel a pokračoval ve své zábavě. Blondýnka zavzdychala a Vasil rychle přestal a zvedl se. "Takže, chybí?"
"Nikdy, kurvy? A tak? Ne, opravdu ne." cekla, ale Vasil už byl blízko ní. Dotkl se jejich hnědých vlnitých vlasů. Zbožňoval ji. Mrzelo ho, že v době kdy se ženil, nebyla ještě na světě. Chtěl ji a chtěl ji moc, jako děcko chce hračku. A teď cítil, že má příležitost.
"Byla jsi tu doma, živil jsem tě a teď živím tvého fakana." Mluvil tak mile a přitom říkal tak ošklivé věci.
"Neživíš ho ty ale Leo!" vykřikla, ale nechala na sebe dál šahat. Vasil ji prsty pohladil po tváři a ukazováčkem sjel až na prsa a vrátil se zpátky.
"Já platím Leovi, když přestanu, co budeš dělat? Dlužíš mi celý svůj život Lauren." Pořád ten tón...
"Mám pro tebe takovou dohodu." Konečně mluvil normálně a namířil si to zpátky k pohovce. "Brzy budeš mít poslední zkoušku. Pracuj tu o prázdninách." Jasně, to bych musela mrdat každý den, abych to splatila.
"To bude fuška." Zpět k ironii.
"Nebude, jak si myslíš. Budeš mít jediného zákazníka." Dívce vystřelilo jedno obočí.
"A koho?"
Vasil se posadil a usmál. "Mě."

Lauren, kdo jsi?Kde žijí příběhy. Začni objevovat