Marcus

268 15 2
                                    

Zrovn teď sme  hráli z holkama na schovku. Já vím dětstká hra ale potěší. Liv však už šla za Percym a jiné holky nevím. Skrátka zústala sem tam sama. No nic , pujdu za Percym a Liv. Jak si tak jdu , něco se mi šouchne o rameno pěknou silou , a pak zistím , že je to někdo.

,, Promiň," řekne tiše dřív než stihnu řvát. Ráda Řvu na lidi i když nechci. Některé vlastnosti musím mít i po otci. ,, V pořádku," řeknu klidnĚ co se mi jěšte nestalo. Pořádne koukni na osobu. Je to kluk. Má černý vlasy a zelení voči. A vypadá nervózne. Když tak na něj koukám , ani bych nanej nevědela řvát. ,, Sem Posion," vyšlo ze mně aniž bych to zastavila. ,, Marcus," řekla trochu sebejistěji. ,, Tak já už jdu , mněj se," cítila sem jak rudnu , otočila sem se a odešla. Co to bylo?- napadlo mně. Nechtěla sem naň řvád a rudla sem? Ne ne - žádná láska ani nápad.

,, Ahoj Sony," otočila sem se a šla ke mně Annie. Jo nékterí mně volají - Poison , Pois ale i Sony. ,, Ahoj Annie," řekla sem. ,, Nevidělas Liv?" zeptala se. ,, S Percym sou ve stanu," odvětila sem a šla dál. Najednou sem se cítila divně. Sama , nikto nikde.

,, Ahoj Poison!" znovu mně neco okříklo. Byl to Marcus. ,, A-a-h-.. Ahoj," vyjachtala sem.SPAMATUJ SE POISON- šlo mi hlavou.

,, Nechtěla bys se mnou na procházku?" zeptal se nevinně. ,, Jo proč ne," kývla sem plecem. Vzdálili sme se od tábora , a ž pri pobřeží moře.

,, Víš ," začal najednou , ,, promiiň za tu zrážku ," řekl. Jeho slová šli nejak mimo mně , sledovala sem jen zapadající slunce. A vlny které byly do mostu , po kterém sem šla.  ,, Počkej Poison," chytil mně za ruku a já zastavila. Chvíli sem se mu dívala jen do očí. Těch zelených očí , které se přibližovali. Najednou sem cejtila jeho ruce na mé tváři. Jeho oči se přibližovali. A já se nemohla hnout. Pak sem na své tváři cítila jeho dech a následne i jeho rty.

Co sem mněla delat? Marcus mně políbil a mně se to líbilo. Chvíli sem stála jako omráčená , no postupně sem s jeho rty začala spolupracovat. Měla sem pocit , že se zastavil čas. Kdyby ne , líbali bychom se už asi hodiny.

,, MAMIIIIIIII!" náhle sme se od sebe odtrhli a koukli se vyděšene směrem odkud to šlo. ,, Šlo to od tábora!" zvolala sem a běžela tam. Za nejbližším stromem sem ale zastala.

Ten křik byl Livin. Právě tam byla silueta tety Sophie a ... muj otec.




Percy Jacson-Hadesova dceraKde žijí příběhy. Začni objevovat