Seven Wonders

Divná holka

,, Mio, tohle je naše nová sousedka Constance'' matka ukázala na starou asi 50-ti letou paní. Měla krátké blond vlasy. Byla oblečena do modrých šatů. Působila trochu jako taková ta bába co chce vše vědět. ,, Dobrý den, jmenuju se Mia'' ze zdvořilosti jsem pozdravila . ,, Ahoj. Vypadáš skoro stejně jako jedna slečna co zde žila. Ty vlasy , ty oči.'' mluvila dál ta stará čarodějnice ,, Omlouvám se. Nechala jsem se trochu unést.''  Šla jsem do pokoje. Najednou jsem viděla jak mi nějaká holka sedí na posteli a prohlíží mi cédečka. ,, Nemáš tady špatný vkus. Ahoj jsem Violet. '' postavila se a podala mi ruku ,, Jo , ahoj jmenuju se Mia.'' opětovně sem jí podala ruku. Působila sympaticky.Byla asi stejně stará jako já. Měla celkem dlouhé hnědé vlasy. Na rtech měla rudou rtěnku. ,, A co tady vůbec děláš?'' ptala jsem se jí. ,, Kdysi jsem zde měla pokoj.'' řekla ,, Nemůžu od sud odejít. Jsem zde uvězněná.''řekla tajemně . Byla zvláštní taková mrtvá. ,, Promiň ráda jsem tě poznala ale je to divný když se ti úplně cizí člověk vloupe do pokoje. Takže tě prosím aby jsi odešla!'' nevěděl jsem jak jí to mám říct. ,, Ty to asi nechápeš co! Nemůžu odtud  odejít . Jsem mrtvá!! '' řekla výhružně a najednou zmizela. Vyděsilo mě to. Doufala jsem že to byl jenom výplod mé fantazie. Šla jsem spát. Najednou jsem slyšela jak mi někdo dýchá na můj obličej. Otevřela jsme oči! Nade mnou stál pěkný blond kluk . Měl modré oči.  ,, Co tady sakra děláš?'' zakřičela jsem ,, Hledám jednu holku, Violet . Ráda se zdržuje v tomhle pokoji. Byl kdysi její a i můj. Neviděla jsi jí ?'' působil na mě celkem smutně. ,, Jo, nějakou holku jsem tady viděla. Hrabala se mi tady ve věcech . Jako promiň ale přijdete mi celkem úchylný! Nejdřív ona potom ty. '' řekla jsem mu naštvaně.  ,, Ale mi z toho domu odejít nemůžeme '' řekl tajemně jako ta holka a pošoupl se víc ke mně .,, Proč jako ne ?? ''