NinePamella|Část první - Poslední naděje|

1.

Sobota, 26.května

,,To mi tedy řekni, kdo by nosil kabát v Californii uprostřed léta?" řekla Alisha Youngorová. ,,Co je to za druh kabátu?" zeptala se Alishčina kamarádka Ela, která se vždy zajímala o nejnovější módní trendy.
Z černého lesklého auta vylézalo pět mužů oděných do tlustých černých kabátů.
,,Dokonce mají i čepici a rukavice!" dodala Alisha Youngorová.
,,Asi si spletli dobu." řekla Ela.

Alisha Youngorová  pracovala v místní kavárně Coffie. Milovala vůni čajů a směsicí káv. Pracuje zde sice teprve 2 měsíce, ale už si tu nějak přivykla. Naproti kavárně stálo knihkupectví, které Alisha navštěvovala téměř denně. Patřilo jistému Nicolasu Flemingovi, který jí nadobro zůstával pouze záhadou. Alisha právě utírala sklo kavárny a pozorovala muže v kabátech, mířící právě do tohoto knihkupectví. Vždy dopoledne mívala vždycky směnu. Rozhovor s Elou rychle ukončila. Běžela podat zákazníkům kávu. Kavárnu vždy vonící po bylinných čajích s lehkým nádechem pěnové kávy nyní zavalil odporný pach pukavců a zkažených jídel. Alisha vmžiku opustila kavárnu a spěchala sledovat děj v knihkupectví. Nicolas stál uprostřed obklopen pěti muži v kabátech s holí v ruce. Alisha vyjekla překvapením a hrůzou, když se jeden s mužů rozmáchl do vzduchu a regály plné knih se během chvilky změnili na prach a rozmácenou omítku. Nicolasovi se v rukou začalo tvořit cosi připomínající zelenou kouli. Knihkupectví v tu ránu obklopila silná, pronikavá  vůně máty a zavalila celý prostor. Alisha  se přikrčila a čekala. Najednou se dveře od knihkupectví rozletěli a Nicolas vyběhl ven, podíval se na Alishu Youngorovou a když ji spatřil, bylo vidět, že se letmo usmál. Popadl Alishu za ruku a oba  zaběhli někam do podzemí. Vedl ji úzkou neprodyšnou chodbou pod knihkupectvím.
,,Hej, kam mě to vedete! Co to děláte?! Hej!" rozkřikla  se Alisha mezmyšlenkovitě na něj. Odtáhl ji za nejbližší roh.
,,Omlouvám se slečno, ale právě, jestli vám to nedochází, nemáte příliš času k žití." řekl a odemykal jakési těžké rezavé dveře.
"Co...e... Prosim?!" řekla  vyděšeně. Těmi dveřmi  vyšli na kraji ulice street Tomhodore 41.
Tam se udýchaně konečně zastavili. ,,Dobrá, jmenuji se Nicolas Fleming, což asi víte. A vy jste?"
,,Alisha Youngorová." odpoví.
,,Tak Alisho, kolik ti je let?"
,,Patnáct" řekne Alisha.
,,Alisho, tvá aurická síla je čistě bílá - je velmi vzácná a je možné, že i jediná na světě." řekl Nicolas.
Alisha byla naprosto zmatená, vůbec netušila o co jde. Nicolas pokračoval ,,Dr. Johan Von Dee je můj dlouholetý protivník a snaží se o záhubu lidstva. A ty,  jelikož si výjimečná, pomocí tebe by se tento plán uskutečnil. Jsem nesmrtelný, je mi 545 let.
Slyšela jsi někdy o starobylých bytostech?" zeptal se Nicolas.
,,E.. Ne." řekla Alisha Youngorová.
,,Starobylé bytosti jsou různých druhů a právě spolu s tebou a starobylých z temnot chce Dee zničit svět. Starobylé bytosti jsou buď ti prví nebo z druhé generace. Jsou to živé organismy všeho druhu, monstra, lidé, atd. nadpřirození. "
,,Díky za přednášku, ale já už musím jít." řekla Alisha Youngorová a chystala se k odchodu.
,,Mou ženu Perenellu unesli a chystají se unést i tebe, jestli něco nepodniknem."
Z poza dveří už se ozývali kroky a křik.
,,Viděla jsi, co udělali z knihkupectvím..."
,,Ale..." kovové dveře na začátku chodby se rozletěli.
,,Věříš mi?" zeptal se Nicolas. Alisha kývla, nechtěla být obětí nějakých cvoků za nimi. Nicolas a Alisha rychle proběhli mezi domky.
,,Tak...a.... Co teď?" zeptala se Alisha.
,,Teď čekej." odvětil jí Nicolas.