Když jsem vylezla na pódium, podívala jsem se na všechny. Máma se zhroutila na zem a hodně plakala, táta jí objímal a také plakal. James se snažil s Larou dostat ke mě, ale mírotvorci jim to nedovolili. Když pak nastalo děsivé ticho, které chvílemi vyplňovaly vzlyky mých rodičů, byl vylosován kluk.
"William Brennan" zvolala do davu a další rodiče se vzadu zhroutili. Na pódium ho tak jako mě dotahli. Byl černovlasý ve stejném věku jako já. Zaujaly mě jeho zelené oči, které doslova zářily jako smaragdy.
"Podejte si ruce a my jim vzdejme holt. Nechť je štěstěna na vaší straně!" řekla ta výstřední paní a začala tleskat. Dav se k ní nedobrovolně přidal. Podala jsem si s Willem ruku a dav začal tleskat ještě více. Pak nás chytla za rameno a odvedla nás do radnice.
"Jmenuju se Aisha a budu vás doprovázet. Ve vlaku se setkáte s Alecem. On vás připraví na hry." řekla ta výstřední paní tedy Aisha. My jí následovali a celou dobu jsme mlčeli. Dali nás do místnosti a řekli nám že za chvíli se přijde rozloučit s námi rodina.
O pár minut později se otevřely dveře a do místnosti přiběhla moje matka. Ihned mě objala a rozhodně mě nechtěla pustit.
"Nesmí mi tě vzít!" zašeptala a plakala. "Nesmí ti udělat to co udělali Christianovi".
Začala jsem taky plakat a přidal se k nám i otec.
"Buď hlavně statečná holčičko moje" řekl mezi vzlyky. Jamesovi tekly z očí slzy, to samé i Laře.
"Budete mi všichni moc chybět. Budu se snažit přežít...a kdybych to nezvládla, nikdy na mě prosím nezapomeňte." řekla jsem a statečně jsem se na ně podívala. Pořád jsem plakala, a ani jsme si nevšimli že už vypršel čas. Mírotvorci vyháněli mojí rodinu ven i když to byl pro ně docela problém.
Po té depresivní rozlučce pro mě přišla Aisha a spolu jsme šly pro Willa. Tomu pořád tekly z očí slzy. V duchu jsem si vyčítala že jsem to losování až tak podcenila. Mířili jsme k vlaku a já už teď přemýšlela o sebevraždě. Nakonec jsem si řekla že budu bojovat i když jsem skoro vůbec nic neuměla. Will se na mě se strachem podíval a já mu pohled oplatila. Nakonec jsme vlezli do vlaku a nejspíše naposled jsme se podívali na osmý kraj.
ČTEŠ
Hunger games: Krvavý začátek
FanfictionJmenuji se Evelyn a jsem z 8.kraje. Je mi 16 a můj životní sen je stát se návrhářkou v Kapitolu. Jenže jsou tu zpátky Hladové hry a jsou krutější než předtím. Kdo vyhraje a kdo zemře? (Upozorňuju že se to odehrává úplně v jiné době. Takže žádná Kat...