Celou cestu jsem přemíšlela jak vlastně vypadá. Proč na to mislim proboha pak ať se nedivimim že se tolik bojim. Taky jsem přemíšlela nad tím proč mi to vyslepičil. Proboha to bude ňákej magor (nejspíš). Došla jsem k obrovskýmu Smrku a tam byl zase ten levitující papírek. Vzala jsem ho a bylo tam napsaný:
Jsi mi hodně blízko. Asi tak hodinu se nedívaj před sebe ale na zem. Když se na mě podíváš zabyju tě.
Tak pozor tohle už není normální ale opravdu. Proč to píše s chybama? Proč si to po sobě nezkontroluje? Hhhhhhhh.
Jo a jak mám jako poznat jestli je to hodiba nebo čtvrt. A jo já vlastně mám mobil. Tak sem šla čtvrt hodiny půl hodiny třičtvrtě hodiny pak hodinu a pořád nic. Tak sem si řekla že se radši ještě nebudi dívat a to mě neco zachraptělo za zádama.
ČTEŠ
Lenka vs Slenderman
HorrorPo mém zážitku s uršulou ani nedovedu pomislet na hotel. Ale miluji procházky v lese se svím manželem Martinem. Vzali jsme si košíky a do lesa. Našla jsem už pátou houbu. Skloním se pro ni ( Martin na mě pořád mluví). Odříznu houbu a najednou ůplně...
