Tohle je výsledek projektu mého 14tiletého já. Byl to projekt "Piš první slovní spojení, co tě napadne, kašli na význam, kašli na návaznost, jen ať se to rýmuje, prosím tě.". Myslím, že to o té básni říká všechno, ne?
Kaktus, prosím (óda na nesmyslnost)
Kaktus, prosím
Svíčka pluje na přehradě
Letem vosím
jako ryba v zahradě
Neznám odněkud
vůni vzduchu?
Neslyším zpěv barakud
v levém uchu?
Je svět jako krabice-
dáte mi sušenky?
Odcházím koupit království
za včerejší jízdenky.
Proč není kabát jako deštník?
Proč židle zdá se zakletá?
Draze prodám děravý slunečník
Jeden kaktus, prosím
Přivolám si shůry mraky
Pozveme je na oběd?
Naservíruj všechny strachy
Obsahují chutný jed!
Až se mě někdo zeptá
co udělat se světem,
rozhodím ruce, nevím věru
zamávám mu baretem
A on na to přidá,
že jsem hloupá
a nahoru nos nosím
najednou na slovo skoupá
odvětím
Jeden kaktus, prosím!
YOU ARE READING
Azíkova sbírka mluvnických rýmů
PoetryRačte vstoupit beze strachu, ač rýmy choré bloudí v prachu, ač nad klišé mých vyjádření ubohosti větší asi není, ač vám z toho zblednou tváře... (vyhlížím zděšené komentáře) Tím nahlédnete v mojí mysl, ale nenajdete žádný smysl...
