Ta noc byla magická. Na nebi zářily hvězdy a smetanově zbarvený měsíc se odrážel od hladiny vody. Jemný vánek poháněl vlny, které pak narážely do písku.
Ležela jsem na pláži a představovala si, že jsem na celém světě sama. Žádní křičící sousedé, brečící děti a štěkající psi. Jen já a hvězdy.
Na pobřeží v tuto chvíli nikdo nebyl a já si užívala ten pocit, když mi chladivá mořská voda omývala chodidla. Konečně mě po několika rušných dnech nikdo nerušil, nikdo po mně nekřičel a všude byl klid.
Nebo taky ne.
