Uběhl týden a půl, od toho incidentu na pláži. Od té doby jsem tam nebyla, neměla jsem čas. Ale toho dne... Rozhodla jsem se, že si svou chvíli klidu prostě musím dopřát.
V práci to teď byl mor. Tento rok jsem měla maturovat a abych sehnala dost peněz na školné na vysokou, musela jsem si vydělávat pomocí brigád.
Můj momentální výnos peněz plynul z mnou nenáviděné práce v jedné z městských kaváren.
Byl to jeden z takových těch oblíbených podniků, které jsou moderně, ale ultra nevkusně zařízeny, z rádia tam plynou tóny nejnovějších popových písní a káva se nedá označovat kávou. Ale stejně tam ti lidi chodili, i když je mi záhadou proč.
Šílela jsem z toho.
