část 1. setkání

165 8 2
                                    

Jmenuju se Tery a tohle byl můj nejhorší den..

Vzniklo to tak, že jsem se šla jenom projít do lesa a ztratila jsem se.. Les byl docela hodně velký takže jsem tam bloudila pěkně dlouho.. Už jsem ani nedoufala, když jsem najednou narazila na nějakou chatku uprostřed mýtiny.

Omlouvám se ale budu psát bez bez háčků a čárek. Je to rychlejší :O

Chatka byla celkem mala a udrzovana coz naznacovalo ze tam nekdo bude. Zacala jsem volat jestli tu nekdo neni.. Zadna odezva a tak jsem sla zaklepat.

Otevrel mi celkem pekny kluk. Usmal se na mne a zeptal se: Copak takova hezka holka bloudi po lese tak sama a tak pozde? :)
Usmala jsem se a rekla ze jsem zabloudila a nevim jak ven z lesa

On: Tak pojd dovnitr at nenastydnes je tu celkem chladno. Mimochodem.. Jmenuju se Pete :)

Ja: Ja jsem Tery. Muzu se zeptat kolik je hodin?

On: asi pul desate vecer nechces tu prespat? Za chvili se vrati kluci :)

Dela si srandu? Sotva ho poznam a uz mam u neho spat? Jako vazne?

Zasmala jsem se a rekla mu ze bych mela jit domu
On: Ale lesem to je tak hodina a pul k mestu..

"Ok„ rekla jsem a sedla si drze na pohovku.
Podival se na mne nechapave a rekl: Proc ne :D jako doma ze?
Zacala jsem se smat a omluvila se mu.

***

Asi za hodinu prisli ostatni kluci.. V podstate byli tri a taky dost pekni. :P kdyz me uvideli, zarazili se a s usmevem si mne prohlizeli pak se Peta zeptali jak se jmenuju

Pete: Jmenuje se Tery a nejspis tady prespi
Tery, tohleto je Patrick, Andy a Joe

Seznamili jsme se a dost si vsichni rozumeli. Byla s nima sranda. Prislo mi, ze je znam uz leta.

***

Kdyz jsme sli spat, Pete mi nabidl svoji postel a on ze si ustele na gauci nechtela jsem aby to tak bylo ale trval na tom.

***

Rano jsem si rekla ze otravuju uz dost dlouho a ze bych mela jit. Neslysne jsem si vzala veci a vysla ven z baraku. Bylo celkem chladno ale preziju to. Vydala jsem se lesem odkud jsem vysla.

Bloudila jsem asi tri hodiny a vycitala si ze jsem vubec nekam lezla.. Najednou v pravo ode mne zakrupala dost silna vetev.. Po chvili slo slyset i funeni. Zacala jsem se opravdu bat. Zpoza keru vysel obrovsky medved. Strachem jsem ztuhla a doufala ze si mne nevsimne. K memu nestesti ni mne vsimnul. Stoupnul si na zadni a zarval. Zapistela jsem a zacala utikat

(vim ze se to nesmi ale chtela bych videt vas)

najednou se naproti mne rozbehnul obrovsky bily vlk. Preskocil mne a sel po medvedovi.

Sedela jsem vystrasene na zemi a koukala na jejich urputny boj. Slo videt, ze medved nema moc velkou sanci a nejspis to vedel i on, protze se otocil a zdrhnul. Vlk se potom otocil na mne a pomalinku se priblizoval. Zastavil se cumakem tesne pred mym oblicejem a zafunel. Sednul si naproti mne a natocil hlavu na stranu jako stenatko. Usmala jsem se. Vubec mi neprislo ze by to byl zabijak nebo tak neco.

Z dalky se ozvalo zavyti. Vlk se otocil smerem k mistu odkud vychazelo a zavyl taky. Bylo to uzasne. Ten hlas :3 kdyz se ozvala odpoved na jeho volani, zvednul se podival se mi do oci a odbehnul pryc. Sedela jsem tam jeste asi deset minut nez jsem se zvedla. Kdyz jsem se otocila stal tam Pete a koukal na mne: "Copak tu delas? Ty jsi chtela utect?"

"Co? Neee jen jsem se byla projit.."

"Dobre :) pojd pojdeme zpatky neni tady bezpecno. Potulujou se tu medvedi."

Zarazila jsem se a zahledela se do jeho oci.. Byly krasne tmave hnede.. Byly mi povedome.

"Ten vlk! Mel taky takove!"

Pete se na mne podival pohledem rikajicim: Coze? Jak to vis?

Tak zatim jenom kousek. Omlouvam se za interpunkci a chyby v textu :/ :D
Snad se libilo :)

*TeRy*

Můj život s vlkodlakyKde žijí příběhy. Začni objevovat