Byl to T-Mobile,zasraný T-Mobile-__-.
Čekala jsem že to bude jako v těch slaďákovejch filmech a napsal mi Damon..Ale zase a opět #Naivitalevel27282 a dozvěděla jsem s akorát to,že jsem zase vyčerpala 80℅ dat.
'Znám to,vždycky si myslíš že ti napsal tvůj dreamboy jak ti to dneska slušelo ale stejně to byl jen debilní operátor,na zabití' řekla Daisy s mírně naštvaným výrazem.
Když jsme došly kemně,Daisy se jako skoro každý den rozeběhla do kuchyně,uvařila si čínskou polívku,sedla si na křeslo kemně do pokoje,vzala si můj iPad a začla snapchatovat,takže mě nevnímala..Já si sedla na postel a říkala jsem si..'Proč jsem tak obyčejná? Chci být tak krásná jako ony..Chci být tak bohatá,mít tolik sebevědomí..Ale toho se asi nedočkám..' z mé deep chvilky mě přerušila Daisyina ruka která mi mávala před obličejem.
"Halooo,země volá Carol,jste tam? Probůh zlato,myslela jsem si že si usla s otevřenýma očima" zasmála se.
"Jej promiň,jen jsem se zamyslela" řekla jsem se zmateným výrazem.
"To je v pohodě..No ale dívej,tenhle kluk mi napsal že jsem boží,a chce semnou jít ven,a tenhle mi napsal že.." přestala jsem jí poslouchat hned za tím co začala mluvit o druhém klukovi protože na to vážně nemám náladu..Občas si říkám,že Daisy celkem závidim.Má bohaté rodiče,je celkem hezká,má sebevědomí až až..A prostě je taková..Jak to říct..Pro svět zajímavá:).
Až když konečně skončila tak jsem se jí zeptala jestli nepujdem někam ven nebo tak,že bych třeba napsala Danymu a šli bychom na naše místo (chodíme do takového starého domu kde má naše "parta" doupě).
Napsala jsem mu a šly jsme.
Po hodině venku
Dany - Hej Carol,pojď se semnou projít
Já - Dobře Dany,děje se něco? (Řekla jsem s udiveným hlasem)
Dany - Neptej se a pojď.
Danyho pohled:
Nádech,výdech..
'Tak Dany Woodminte,dneska jí to konečně řekneš,už to v sobě nebudeš držet a hrát si na to že chceš být jen nejlepší kamarád.'
Hlavně to nesmím posrat,nesmím.
Měl bych ji chytit za ruku? Ne..Nebo..Asi jo..Sakra Dany uklidni se!
Dobře jsem trochu nervózní,ale to je normální ne?..Ne?..Sakra..Klid.
Můj pohled na věc:
Probůh,co se děje,mám strach..
Nebo snad nemám mít?..
Nevím co od Danyho čekat,narozeniny mám až za 3 týdny,takže žádný suprise bitches nebude,Dany nemá ani žádnej problém..No uvidíme
Dany mě zavedl na vrbu kde jsme vždycky chodili večer a povídali jsme si..
Dany - Carol,asi bych ti měl něco říct..Viš..Známe se už hrozně dlouho..A..Já..Zamiloval jsem se do tebe..Bál jsem se ti to říct,protože vím že jsi celá ujetá do Damona..Ale prostě musel jsem..
Sklopil hlavu a díval se do země..
Já - 'Wow! Tak tohle je pro mě dost velký šok,proboha..Co mu mám na to říct..Klepou se mi kolena,nemám slov..Ale musím mu něco odpovědět..'
Ježíš Dany,to je hrozně hezký ale já..
Tak,tohle je konec 2.části,snad se Vám to zatím líbí a dá se to číst:O
Budu ráda za každý vote,koment a tak:) mohli byste mi napsat,jestli má cenu to psát,nebo ne..:O
S láskou Adeline
