V televizi dávali pohádku zvanou Tom a Jerry, jo, byla to moje dost oblíbená pohádka když jsem byla malá.
Píp Píp Píp
/Máte 1 nepřečtenou zprávu od uživatele Vadim Tkačenko/
Jako fakt? Ten kluk nemá snad nic jinýho na práci...Vadim 13:25 Hele nemohl bych přijet už dnes? Zítra mi skoro nic nejede a když už tak v blbej čas...Prosím, smutně koukám :')
Já 13:26 Tak jasný ale v kolik přijedeš?
Vadim 13:28 Nó, asi bych měl přijet okolo 15-hodině,teda pokud se vlak nespozdí :))
Já 13:30 Dóbro, příjdu za tebou :)
Vadim 13:31 ,,Zobrazeno"
Woow.. ,,Zobrazeno"...Fakt to dokáže potěšit.
Takže je 13:32, to znamená že mám dost času udělat oběd, jen nemám nápad co udělat,protože je Vadim docela náročnej člověk co se týče jídla.
Vsadim na klasiku, udělám tousty! Jak originální!...
Tam tam táám! Chlebík, sýr, šunčička, rajčátkáá, chlebík, sýr, salámek a rajčátká! Zjišťuju že ze mě zpěvák ani textař nebude když zpívám o tom jak dělám tousty...(Ale nápad to není zas tak špatnej :D)
Je fajn že si až teď uvědomuju že nemám toustovač...vážně? Prostě bomba! Takže kašlat na tousty, budou sendviče!
A co je taky fajn? To že zpívání a hledání toustovače mi zabralo tolik času že nic nestíhám!
Oblečení si nechám jen si vezmu červenou mikinu a lehce se nalíčím, to bude muset stačit. Rychlou chůzí doklušu na parkoviště a nasedám do auta, však taky ještě abych chodila přes celou prahu na nádraž a zase zpátky žejo? No nic, pustim rádio a tam hraje Celibát, mám tu písničku ráda takže jsem musela začít "tancovat"...Vážně, když řídíte, nesnažte se tancovat...dopadá to fakt blbě, vypadáte asi jako kdyby jste měli záchvat něbo něco takovýho.
Sotva vylezu z auta a už mě Tlačenka nahání kde jsem, je jak princezna, nebude čekat a všichni se mu musej klanět. Po tom co jsem si vyslechla o tom kde jsem, jsem se otočila o 180° a kdo za mnou nebyl? Ano Vadímek za kterým utíkal nějakej kluk s kámošema že chtějí podpis.Pohled Vádi
Stál jsem za ní a chtěl jí obejmout ale v tom mě vyrušilo ,,Ahoj Váďo! Můžeš se nám podepsat?"
Né žeby mi vadilo se lidem podepsat ale je otravný když vás zastavujou na každém rohu...Ale je asi jasný že jsem nahodil ten blbej úsměv a podepsal se jim, hned jak odešli tak jsem pokračoval v tom co jsem chtěl udělat, chtěl jsem obejmout Kláru protože jsme se strašně dlouho neviděli, silně jsem ji obejmul, no asi až moc silně protože to bouchání do zad nebylo asi z radosti.
ČTEŠ
Život s YouTuberem?
FanfictionČauky, jmenuju se Klára, je mi 18 let a tenhle příběh je o mě a o mém životě. Něco o mě: 1)Jmenuju se Klára Nová 2)Je mi 18let 3)Žiju v Praze na kraji...