2. kapitola

84 10 2
                                    

Když jsem se ráno probudil, šel jsem si vyčistit zuby a umýt si obličej. Když jsem si vyčistil zuby šel jsem se převléct. Na sebe jsem si vzal dlouhé kalhoty a kostkovanou košily, kterou nosil můj praprapradědeček za války. Která mymochodem hodně smrděla, ale jsem ji i přes to nosil, protože jsem si ji vždy postříkal svou vynalezenou voňavku.. Babička mi říkala, že ji nesmím nikdy vyprat. Takže jsem ji nikdy nevypral, proto tak smrdí.

Šel jsem do kuchyně. U sporáku už stál František s pánví v ruce a smažil lívance. Sedl jsem si ke stolu a František mi podal 7 lívanců tři s kečupem, jeden s marmeládou a tři s kyselou okurkou.

Dojedl jsem a posadil jsem se na gauč. Zapnul jsem si televizy, když tu náhle jsem uslyšel něčí si kroky, sklenice vody se začala třást. Na skleněných oknech se začaly objevovat zprvu malé praskliny, ale ty se postupně zvětšovaly, až sklo prasklo a rozprsklo se po celém obývacím pokoji.

Docela jsem se bál, a tak jsem se rychle schoval pod dřevěný stůl od kud jsem spatřil tu zkázu. Naštvaní vesničané z města.
Měli v rukou pušky, vidle, hrábě, revolvery...
Byl jsem zděšený, ale také jsem je vůbec nechápal proč jsou na mě tak zlý a chtějí mě zabít.

Zprvu jsem stál na místě a nevydal jsem že sebe ani hlásku, stál jsem tam jako přikován k zemi. Pak jsem se ale zpamatoval rychle jsem běžel na záchod, zamkl jsem se tam.

A najednou jsem uslyšel bouchání na domovní dveře. Musel jsem rychle něco vymyslet, jak jim uniknout, ale nic mě nenapadalo. Nevěděl jsem co mám dělat. Byl jsem zoufalý. Sesunul jsem se po dveřích k zemi. Myslej jsem že mě najdou, ale najednou mě napadl skvělý, sice bláznivý nápad.

Vyskočil jsem že země a zazkuhral jsem bolesti, protože jsem vyskočil do výšky 10 metrů a bouchnul jsem se hlavou o strop. Dotkl jsem se místa na které jsem se bouchnul a sykl jsem bolestí a ucítil jsem tam velkou bouly.Uslyšel jsem dupot a rychle jsem se vzpamatoval.

,,Ale néé!! " řekl jsem potichu

Jaký jsem vlastně měl tam nápad. Co jsem tak mohl vymyslet...?

Už vím spláchnu se do záchoda. Najednou jsem uslyšel bouchnutí do dveří. A náhle probodnutí vidlema dveře rychle jsem se vzpamatoval a splách jsem do záchod

---


Dostal jsem se do městské kanalizace kde žili aligátoři, zombie a mumie s použitého toaletního papíru.

Byl jsme hlvyu pod vodou, ale dokázal jsem hlavu vynořit nad hladiny a doplaval jsem na břeh.

Sedl jsem si a najednou ke mě přišely tři zombie a sáhli na mě. Já jsem k nim byl zády a lekl jsem. Vyskočil jsem a utíkal jsem šlichtou výkalů a školních obědů.

Tak tady je další kapitola ale je krátká. Každá hvězdičky potěší

FUSEKLOSKde žijí příběhy. Začni objevovat