Docela úspěch

10 1 0
                                    

Už jsem se na Semoj naučila jezdit. Už uběhl měsíc a já vidím zase ducha a už mi říká že jsem udělala dobře,ale že se zítra vrátím domů a zmizel,když nastal večer přijela na statek policie a hned mě odvezla domů. Druhý den jsem byla už doma a všichni se na mě vrhnuly a objaly,ale já ten večer zdrhla a vrátila se za Semen na statek. Ten večer jsem tam zase přespala. Další den tam přijela policie a já utekla zase domů,když jsem byla doma taky jsem zavolala mamce že jsem doma a ona hned přijela a zamkla okna a sebrala mi klíče od domu,když jsem přežila další noc s rodiči tak jsem ráno bréčela steskem po Semoj a říkala jsem furt co asi dělá Sam. Odpoledne jsme šly s mámou do města a já ji řekla že potřebuji na WC a ona to povolila,ale já jsem utekla z WC a utíkala jsem za mim frízkáčkem. Po pěti minutách jsem dorazila na statek a už byl problém. Čekala na mě u statku policie,ale já jim unikla. Hned jsem na sedla na Sama a utekla jsem na něm,ale policie mi byla furt v patách,ale já s ním běžela k našemu domu. Když to naši uviděli tak je málem chytl infarkt. Tatka mě hned řekl já a kůň to nejde k sobě,ale já mu okamžitě odpověděla že to jde u každého a jestli si ho mohu nechat. Rodiče mi řekli že by to šlo,ale nemáme pozemek,ale já jim odpověděla že na statku může být a už tam byl Sam furt a já s ním. Tak a to je konec.

Můj SamKde žijí příběhy. Začni objevovat