Když zavyje pes ze záhrobí

Noční vytí
Vysoko ve skalách se rozlehlo děsuplné psí vytí, ale nikdo ho neslyšel. Noční nebe bylo zatažené, vecholky hor se ztrácely v temných mracích. Na kratičký okamžik se mračná peřina roztrhla a vykoukl měsíc. V jeho bledém světle se jako ryzí stříbro zaleskly vlhké kameny a sukovité kmeny stromů. Vypadaly jako začarované. Mezi dvěma strmými skalami připomínajícími hroty královské koruny se krčilo zvíře s huňatou srstí. Když na ně dopadlo měsíční světlo, trhlo sebou a rychle se snažilo schovat do stínu. Jakmile měsíc zmizel za mraky, pomalu vystrčilo hlavu a otevřelo tlamu. Chvíli předtím, než pes zavyl podruhé, vytrhl se v nedaleké chatě ze spánku Dominik. Několik vteřin jen ležel, zíral do tmy a poslouchal svůj sípavý dech. Musel se vzpamatovat z hrůznostrašného snu,který se mu zdál, a znovu si ho v hlavě promítl. Viděl se,jak se drží příkré skály. Neměl lano ani jinou horolezeckou pomůcku a byl sám. Špičkami chodidel balancoval na malinkatém výstupku a ruce zatínal do trhlin s ostrými okraji. Pod ním se rozevírala propast tak hluboká, že nedohlédl na její dno. Vrcholek skály mizel vysoko v oblacích. Stěna byla hladká jako zrcadlo a nedalo se po ní lézt dolů ani na horu. Dominik co chvíli zavolal o pomoc, přestože tušil, že ho nikdo neuslyší. Skalní výstupek se mu začal pod nohama drolit a zmenšovat se jako rampouch na slunci. Také trhliny, ve kterých měl zaklesnuté prsty, se rozestupovaly a odhalovaly černou prázdnotu. Chlapci stékal po zádech pot. Nad sebou zaslechl rachot, jako když se valí kameny. Zvedl hlavu a zachvátila ho hrůza. Shora se na něj řítily kulaté bochníky sýra, veliké jako kolo nákladního vozu. Přibývaly další a další, padaly dolů a bylo jen otázkou několika vteřin, než ho srazí do hlubin. Nadechl se a chtěl zakřičet, ale nevydal ze sebe ani hlásku. Naštěstí se přesně v tu chvíli probudil. Ležel na zádech v cizí, tvrdé posteli a vnímal, jak se mu zvolna sklidňuje dech. Na palandě nad ním se převalil na druhý bok jeho kamarád Erik. Postel tak zavrzala, až dostal Dominik strach, že se rozklíží a zhroutí na něj. ,, Taková kravina, '' zamumlal a položil si ruce na břicho. Měl pocit, jako by bylo plné kamení. Hrdlo měl vyprahlé a jazyk drsný a suchý jako list pijáku. Za to mohl ten sýr. Majitelka chaty, které se říkalo teta Rézi,odkrojila k večeři z velikého bochníku sýra několik tlustých plátků,obložila jimi krajíce chleba a ty pak zapekla ve zděné peci. Protože Dominikovi na dlouhém výletě pořádně vyhládlo, spořádal hned tři, čímž trumfnul i Erika, který snědl jen dva. Trest za takovou nenasytnost přišel až v noci. Sýr měl na svědomí nejen chlapcův strašidelný sen, ale i silnou bolest břicha. Dominik vystrčil nohy z postele a rozhodl se,že se zajde napít vody. Měl na sobě svoje oblíbené parádní pyžamo,které si neváhal vzít i do hor. Rozsvítil kapesní svítilnu a na popraskanou prkennou podlahu dopadl kruh světla.

Nemám moc čas tak pokračování bude příště.Komu se to líbí tak ať nezapomene dat votes nebo koment.Zatím ahoj.