Bratři

Láska

Jako vždy když příjdu ze školy tak ležim rozvalenej na posteli a poslouchám písničky. I když jsem nastoupil na střední a měl bych se učit tak na to nějak kašlu. Jsem zabranej do písniček, když mi najednou na hlavě přistane tričko. Tričko vemu do ruky. Vždyť to je to tričko který nemůžu najít!!! Kouknu ke dveřím a tam stojí můj bohužel starší bratr a přiblbě se usmívá.

"Proč jsi měl moje tričko??!!"

"Musela mi ho máma uklidit do skříně a až teď jsem ho našel. Tak se laskavě uklidni"

"To jedině. Chceš ještě něco?? Jestli ne tak by jsi mohl odejít. Poslouchám písničky"

"Tak hele zaprví neměl by ses učit?? A zadruhý neodejdu dokuď se mi neomluvíš!"

"A jako za co??"

"No za to že jsiu mě obvinil že jsem ti zvalil to tričko!"

"Aha..."

Vrátil jsem si sluchátka do uší a znovu jsem si lehl a zavřel oči. Když jsem najednou ucítil prohnutí madrace. Rychle jsem otevřel oči, ale to už nademnou byl Youri. Uvěznil mě pod sebou.

"Co to děláš??Koukej ze mě slízt!!"

"Dokud se mi neomluvíš tak ne"

"Já se ti neomluvim. A to že jsi můj starší bratr?? Vždyť se chováš jak pětiletý dítě!"

"No právě proto že jsem tvůj starší bratr tak bys ke mně měl mít uctu! A pokud se mi neomluvíš tak tě nepřestanu lechtat"

"Co-cože?"

Aby bylo jasno já jsem strašně lechtivej a brácha to ví. Snažil jsem se ho od sebe odstrčit ale on mi chytl ruce a dal si je pod kolena. Tak a ted jsem úplně v hajzl*.

"ÁÁÁÁÁÁÁÁ...........Už...Už...toho....nech!"

"Až se mi omluvíš: Víš že když nedosáhnu to ho čeho chci tak nepřestanu"

"Tak dobře promiň"

"No vidíš že to jde, ale stejně tě nepustim."

"Co proč vždyť jsem se ti omluvil!"

"No to sice jo, ale kdy jindy se mi naskytne, abych tě měl hezky pod sebou? Co?"

"Co to meleš?! Hned mě pusť!"

Začal jsem sebou škubat, ale držel mě tak pevně že mi to moc nešlo. Pomalu se přibližoval svou hlavou k mý hlavě. Cítil jsem jeho dech na svém obličeji. Už mě chtěl políbit, když na nás zavolala mamka že se máme jít najíst.

"Škoda...Tak příště."

"C-cože? Co to meleš koukej ze mě slízt!"

"Dobře, ale....."

Začal se zvedat, ale rukou mi schválně chvíli jezdil přes můj rozkrok. Nevěděl jsem cio mám dělat.

"Aahhh.....ne-nechtoho....ahh"

"Ale tvoje tělo říká něco jiného a myslím že i ty nechceš abych přestal. Ale bohužel musíme jít dolu."

Úplně se zvedl a odešel. Chvíli jsem ležel a čekal až moje vzrušení pomine a přitom jsem přemýšlel co to mělo znamenat. Když jsem přišel dolů choval se jako by se nic nestalo, ale cítil jsem jeho pohled na svém těle. Po večeři jsem zapadl do svého pokoje. Najednou jsem uslyšel otevírání dveří mého pokoje.

"Naši jeli na víkend na chatu, aby si odpočinuli."

"C-co???!!! No dík za info. Teď můžeš jít nebo ne??"