Houpaly jsme se na houpačce.Jedna více.Houpačky nevrzaly,jako nové.Dívala jsem se na mou společnici na houpačce.Betty Northovou s obrovskýma modrýma očima.Slyšela jsem její tlukot srdce.Nebyla ke mně nějak extra blízko,tak dva metry určitě.Za všechno mohlo ticho.A já.Podle mé mamky jsem vyjímečná.Podle mé sestry jsem divná.Jo,jsem divná.Jsem ale expert na zdravotnictví a toho se cení.Prý ubývají lékaři.Ale já je všechny zastoupím.
Betty se na houpačce zastavila.Pohlédla na mě-a tím to začalo.Zmodrala,začala se dusit.To byly její občasné záchvaty.Ale ač jsem jich s ní zažila hodně,nikdy ne takový.Nikdy nezvracela krev.A taky nikdy nežvatlala.Dobré bylo,že jsem měla šanci se zaučovat na doktorku.Špatný bylo,že jsem nevěděla jak.Zmateně jsem pobíhala kolem lidské hroudy ležící v křeči na zemi a počítala si v duchu jakési rovnice.Ty vždy pomůžou.Avšak teď to nebyly rovnice,co mi zoufale zaslepilo mozek.Šok,stres a nedostatek času se smrskly dohromady,udeřily mi do hlavy.A já se oddala bílému světlu,jež se následně změnilo na černou.
Takže tohle byla úplně první kapitolka :DD napište mi dolů co bych měla změnit,případně jestli chcete pokračování :)
ČTEŠ
Tlukot srdce
ParanormalRose Brown má nezvyklý talent.Ale co když jí selže,když ho nejvíce potřebuje?
