Tlukot srdce

Část 3.

Cosi světlého mě vysvobodilo z temnoty.Spatřila jsem bílé obláčky na modravém nebi.Bylo mi to divné.Přeci vše skončilo jak mě Betty bodla. .Ale-

,,Ughh".Betty se svíjela na trávníku.Před námi stála houpačka a já si uvědomila,že jsem se probrala až teď.Ale vše začalo úplně stejně jako ve snu.Žádný tlukot jsem neslyšela.Jako předtím.Takže jsem popadla Betty za ruce a táhla ji přes bahno.Vedl mě instinkt.Avšak ono to jako sen nezačalo,ale i pokračovalo.Znovu jsem si tedy prožila Valerii,sanitku,ďábelskou Betty a kudlu v zádech.Ale tentokrát se vše nezastavilo.Příběh pokračoval.

Betty náhle zkolabovala.Ztratila svou moc po použití kudly.A teď nešlo o ni,ale o mě.Tekla ze mě krev,ztratila jsem mnoho litrů.Ucpali mě a změřili tlak.Nezměnil se.Cítila jsem se úžasně.Dokonalý pocit.Jako kdyby se ze mě všechna nejistota vyplavila.

Po chvilce jsem přišla na tu pointu.Klinická smrt.Ale na trochu jiné úrovni.Viděla jsem vše jako předtím.Viděla jsem Betty zkroucenou na podlaze,viděla jsem zděšenou Valerii a taky SEBE.Ale v tu chvíli se mi zableskly v hlavě vzpomínky.Byla jsem v mrtvém těle Betty,do kterého jsem se přesunula.A měla jsem i její mysl.Její vzpomínky začínaly...,,Maminko?Já jsem nemocná?"zeptala se asi šestiletá Betty.,,No,trošku.Je tu riziko smrti,drahoušku.Ale teď to naštěstí nehrozí.Doufejme,že se to nestane."Bude mi hodně líto paní Northové až zjistí,že Betty zemřela.,,Ahoj,já jsem Rosie.Teda Rose.No,vyber si."to mně bylo snad sedm.,,Ráda tě poznávám,Rose."odvětila.,,Jmenuji se Betty."byla nehorázně roztomilá.A také o dost blonďatější,než posledních pár let.Podle další vzpomínky se čas posunul o desítky měsíců dál.Na osudnou houpačku.,,Už zase!"sténala v duchu Betty a sledovala mě,jestli jí pomůžu.Já si jí nevšímala a poslouchala své srdce,jak krásně bije.Betty se na mě zoufale dívala,slezla z houpačky a podlomila se jí kolena.Toho už jsem si všimla a začala kolem ní pochodovat.,,Tak už mi sakra pomož!"syčela si v duchu Betty.Popadla jsem ji za ruce a táhla přes bahno.,,Ježiš co to dělá???"Betty nasadila rozčilený výraz,čehož jsem si nevšimla.Dusila se,ale byla schopná normálně u toho myslet.A na scénu přichází Valerie.Opakuje se vše co předtím.Máme tu čest nasednout do sanitky,poslechnout si Valeriiny osobní věci a...nademnou stojí Betty s kudlou.

,,Za dvě minuty umřu..."vřískla si Betty.,,Ale NĚKDO umře se mnou.Budeš to ty,Rosalie Brownová.Sbohem."A vrazila ji do mě.

Tak,další kapitolku máme.Co myslíte,má Betty také nějaký skrytý talent?Umí odhadovat či dokonce předpovídat budoucnost?Že by proto chtěla zabít Rose?Napište mi do komentáře a doufám,že se vám tato část líbila :) slibuji,že příští bude delší :DD