18.12.2015
„ na dnešní návštěvě psychiatra jsme se dohodli, že si budu psát deník. Sice jsem do toho moc nechtěla, ale teď tady ležím na mé posteli a píšu do hnědého koženého deníku. Ani nevím kde a jak bych měla začít. Možná bych asi začala na úplném začátku.
Před 5 lety, jsem nebydlela v NY a už vůbec jsem nebyla tak anti-sociální člověk. Bydlela jsem ze svou rodinou v Anglii . Ve větším domečku, jsem bydlela já, moje matka, můj otec a starší bratr. Měla jsem dobrý život, milující rodinu a kamarády co více si přát? Pak se vedle do domu přistěhovali noví lidé. Pan a Paní Whitenovi a jejích syn. Jmenoval se Jason. Kluk, u kterého by se každé dívce podlamovaly kolena a já jsem v té době nebyla vyjímka. Stali jsme se velmi dobrými kamarády. Já byla ta rozumná, ta co nechtěla porušovat pravidla. Jak on říkal ten slaboch. Ale on? On porušil snad každé pravidlo, které se dalo. Byl to rebel. A myslím, že to se mi právě na něm líbilo. Přeci jen protiklady se přitahují ne? Když mi bylo 17 začali jsme spolu s Jasonem chodit. Ano byla jsem velmi šťastná. Jasona jsem milovala celým svým srdcem a také se stal vším co jsem měla. Každou chvíli jsem byla jen s ním a musím přiznat, že jsem kvůli toho dost omezovala kamarády a rodinu. Mamka mi ale vždy říkala, že jsem prostě jen mladá a zamilovaná a že je to normální. Vždy jsem si myslela, že jsme s Jasonem úžasný a ukázkový pár. A pak se to stalo. Na Jasonovy 19 narozeniny, jsem ho šla ráno překvapit k němu domů s jeho oblíbenou snídání. Jeho mamka mě s úsměvem na tváři poslala k němu do pokoje. Když jsem vešla Jason tam ležel s nějakou blondýnou v posteli. Ano podvedl mě, ale to zhruba bylo to nejmenší oproti tomu co se dělo pak. Blondýnu poslal domů, chtěla jsem to nějak vyřešit a on po mě začal řvát, že jenom kvůli děvce jako jsem já si nemůže dělat věci co by chtěl a musí být zavázán. Nechápala jsem, o čem mluví. Pamatuji si ten okamžik, jakoby to bylo včera, když mě surově chytil za vlasy, přirazil mě o rok skříně a vykřičel mi do obličeje, že je semnou jen kvůli toho, že jeho otec má tím pádem úžasného sponzora, kterým byl můj otec, který i v Americe vlastnil velmi dobré architektské firmy. Po další rok jsem musela snášet to, že mě mlátil, zneužíval, spal s jinymá holkama. A před rodičema jinak, než ze strachu, dělat že se nic neděje a že jsme pořád úžasný a zamilovaný pár. O rok později jsem se dostala na mou vysněnou školu do New Yorku. Kde jsem se s radostí odstěhovala hned po maturitě s úlevou, že mě a Jasona dělí oceán. A z New Yorku jsem všem domů poslala oznámení, že už zde zůstanu i po škole a že se už do Anglie nikdy nevrátím a to také znamenalo, že jsem se kvůli tomu rozešla s Jasonem. Rodiče to vzali dobře a otec nepřestal sponzorovat Jasonova otce, takže Jason neměl důvod mě vyhledávat. Po škole jsem převzala jednu otcovu firmu zde v New Yorku a musím říct, že toto město bylo to co mě zachránilo před bolestí. Díky Jasonovi jsem ztratila kamarády, chuť do života a taky samu sebe."
Ahoj:* tažkže tady je něco jako taková předmluva, než přidám, příští díl a už se začnem věnovat nějakému tomu ději. Je to aby jste chápali proč Bethanie pořád chodí k psychiatrovi, proč je odměřená, proč je sama, má jen jednu kamarádku. Atd. atd. J je to spíš takový zápis o tom aby jste aspoň trošku pochopili kým Beth je J Tak snad jsem vás zaujala a budete dále číst tento můj příběh :3 s Pozdravem do nového dne...Trisha :-*
YOU ARE READING
Diary Of My Feelings
FanfictionBethanie Poynter dívka, která neodejde na krok pryč od svého deníku a propisky. Známá ekonomka, schovávající se za úspěchy své firmy, za účelu aby její osoba byla co nejvíce neviditelná. Bethanie nikdy nebyla viděna na veřejnosti sama, natož s muže...