Happy endings? I don't think so. √

"Everything will be alright." "No, it won't."

Promiň Pezz, já dál nemůžu. Je konec. Z.

Jedna SMSka, nebyl schopný mi to říct ani do očí. Po těch společně strávených letech, potom co jsem mu o sobě řekla ÚPLNĚ všechno, mě opustil a ještě k tomu přes SMSku. Proč? Nebyla jsem mu dost dobrá?

"Stalo se něco Perrie?" ptá se mě starostlivě Jesy. "Zayn se se mnou rozešel." řeknu kupodivu klidně, však ona se deprese dostaví časem. "Bože, Perrie jsi v pořádku?" ptá se mě okamžitě a já bych nejradši kousavě odpověděla, ale musím se držet. Takže se zmůžu jen na na tiché ne a začnu brečet. Bolí to, strašně to bolí.

Hned se okolo mě objeví holky a společně mě utěšují. Zbytečně. "Možná bychom toho pro dnešek měli nechat." navrhne Jade. Jsme totiž ve studiu a ještě vybíráme, popřípadě nahráváme písničky na naše album Get Weird. "Ne, já to zvládnu. Vlastně mě napadla jedna písnička. Dejte mi chvilku."

Rychle sepíšu text a chvíli přemýšlím nad názvem. The end. To sedí. Ukážu ji holkám a když mi ji odsouhlasí, jen ji nazpíváme. Rozhodně půjde na album, to je jasné.

Když už je vše domluvené a hotové, sbalíme si svoje věci a jedeme do hotelu, jsme totiž v LA. Dorazíme do hotelu a pak už jdeme každá do svého pokoje. "Uvidíš Perrie, všechno bude v pořádku." říká mi ještě předtím než vejde do svého pokoje Jesy.

A ještě něco bych potřeboval. Chci aby jsi se vystěhovala z našeho domu. Z.

Ne, nebude to v pořádku.

Takže jsem tady s dalším příběhem. Je opět s Perrie, ale ve spojení s Harrym. Doufám, že se vám bude líbit. Komentujte, hlasujte, dělejte vše, co uznáte za vhodné. Dejte o sobě nějak vědět! ;)