Holka v pozadí

Další den, nové otázky

Byl další den ráno a já sem musela vstávat do školy. ,, Vstávej ségra!"zavolal na mě bratr. ,,Ale jo už jdu.  Dej mi ještě 5 minut."    odpověděla jsem se zamračeným obličejem. ,, Ani minutu navíc! Za 5 minut vycházíme z domu. Dneska ti nezvonil budík tak si pohni!'' po tom co tohle dořekl jsem se hned zvedla z postele a utíkala jsem se co nejrychleji převléct aby sem to stihla. Když sem se oblékla spěchala sem si ještě učesat vlasy a opláchnout si obličej vodou aby sem nevypadala tak ospale. Ještě že mi bratr přichystal snídani a svačinu do školy jinak by jsem měla poznámku ve škole.

,, Díky brácho!  Bez tebe bych to nestihla" a pousmála sem se na něj.  ,,Nemáš zač, přece jsme jedna rodina a ta si pomáhá."

Už jsme šli do školy a Já sem přemýšlela co bude ve škole.  Najdu tam nové kamarády jako je Sebastian? Bude se se mnou vůbec Sebastian bavit nebo to bylo jenom kvůli provádění po škole?  Tyhle otázky si pokládám pořád dokola dokud jsem nepřišla do školy.

Když jsem přišla do třídy Sebastian na mě čekal. ,,Ahoj Elisabeth!  První hodinu máme Matematiku tak si nezapomeň vzít všechny učebnice!" A zasmál se na mě. ,, Ahoj Sebastiane. Všechny učebnice mám v batohu." Pousmála sem se na něj taky. ,,Dobře,  A jak se máš?  Po Matice tě seznámím s celou třídou" ,,Dobře." Podivala sem se ven z oken aby nenastalo trapné ticho. ,,Tam je ale krásně,  škoda že je škola. Tak ráda bych šla ven a jenom by sem tam procházela." Svůj úsměv jsem skryla náhlým pohledem dolů do země. ,,Dnes máme jenom 6 hodin. Klidně po škole až skončí můžu jít s tebou se projít. Jestli teda chceš." Jeho krásný úsměv ale přerušil zvonek, který zvonil na začátek hodiny. ,, Jo! Budu ráda když půjdeš se mnou!'' ,, Dobře" zasmál se na mě ještě vic než před tím.

Seděla sem se Sebastianem. Tak krásně se smál. Když sem slyšela že se mi nabídl že půjde se mnou ven uvnitř ve mně vypukla ve mně panika ale i přes to sem řekla ano. O tomhle jsem přemýšlela celou dobu než přišla učitelka.  Posadila mě vedle Sebastiana takže jsem o něm přemýšlela jaky je.

,, Dobrý den děti!" Řekla učitelka Šlovárová.  ,, Dobrý den paní učitelko" odpověděla vzorně celá třída včetně mě. Poté mi učitelka vysvětlila co děláme a Sebastian mi to ještě vysvětlil. ,,Už to asi chápu." ,,Tak dobře Elisabeth,  kdyby si ještě potřebovala pomoc tak mi to řekni." A zase se na mě pousmál.

Až skončila matematika tak jsem se šla seznámit se zbytkem třídy. Je tam hodně dobrých lidí ale někteří mají proti mě odpor už od včerejška.

Až škola skončila tak sem šla domů.  Spěchala jsem protoze už sem se nemohla dočkat až půjdu ven se Sebastianem.

Doma jsem byla za 10 minut. Jelikož bylo venku teplo tak sem si oblékla moje oblíbené tílko které vypadalo jako šaty a krátké kraťasy. Vzala jsem si taky telefon  a sluchátka. Řekla jsem doma že se jdu projít s kamarády ze školy. Doma na to přikývli a Já sem se vydala za Sebastianem. 

Cestou ke škole jsem si pustila písničky do sluchátek a poslouchala jsem. V polovině cesty šel někdo za mnou.  Radši jsem se neotáčela.

Konečně sem byla u školy ale Sebastian tam nebyl a Já sem si říkala kde asi bude? Že by se mnou nechtěl jít? 

Ahoj všichni!
Je tady další část mého příběhu. Doufám že se vám líbila!  Co se stalo po tom se dozvíte příště.
Vaše Muffik_11 ♡♥♡