Temnota

Přeměna

,, Mám strach" řekla jsem a zavřela jsem oči...

,, Neboj se" Sofí odpověděli a otáhli mě pryč, kde jsem to vůbec neznala ...

,, CRRR" lekla jsem se, byl to budík ... Hned co jsem vstala jsem si vzpomněla na sen, který se mi zdál, byl tak živí... Bála jsem se co se bude dít, bála jsem se, že se tento příběh uskuteční,  poté mě něco nutilo, abych se šla podívat do zrcadla, nevím proč, ale zvedla jsem se a hned jsem letěla do koupelny a zhrozila jsem se, dřívě jsem měla krásné blond vlasy a teď ?! ,, Jsou černé" sakra! To nemůže být pravda, přece se tohle nemohlo stát... Vzpomněla jsem si, že mě ve snu odtáhli do nějakého černého kouta a dál ... To už fakt nevím, ale nechápu co je tohle za blbost, přece nemůžu mít z ničehožnic černé vlasy, to nedává logiku ...

Hned po škole jsem letěla ke kadeřnici na odbarvení, ale to co se stalo mi nedokáže nikdo vysvětlit... 

,, Toto odbarvit nelze" řekla kadeřnice a koukla se na mě zvídavým pohledem... Já jsem pouze zakroutila hlavou a šla jsem domů... To jsem ale ještě netušila jsem co mě doma čeká...

Přijdu domu sednu k počítači a začnu si dělat seminární práci na dějepis, soustředila jsem se na práci, v tom okamžiku jsem ale slyšela jak někdo volá ,, Sofí je čas" ... Nechápala jsem, zvedla jsem se a ******* ucítila jsem to ... ,, Je čas" zopakovala jsem, krev ve mě začala proudit, oči mi zrudly a na vlasech se mi udělali malé bílé proužky, narostli mi černá křídla a já jsem vůbec nechápala co se děje, najednou se tam objevily podobná zjevení jako se teď stalo ze mě, ty stejné postavy co byli ve snu... Vzali mě a řekli ,, pojď, už je čas aby.... " ( pokračování příště)