Mary:
Je leden... Nečekaně čas kdy přichází můj čas depresí... Jen pro informaci, je mi 14,ale už teď vím, že život je jeden velký omyl. Nic mě nebaví,ani mluvit se mi nechce. A ještě k tomu zasraná škola... Spolužáci mě totálně nenávidí,protože jsem jiná,piercingy,černé oblečení,ale za to úplně blond vlasy. No jo,každý má svůj styl. Je pondělí a já sedím na Facebooku a projíždím koho bych mohla otravovat... Když v tom mi najel do lidí,které možná znám Marcus,tělo krásně vypracované,hezky úsměv a zrzavé vlasy ,,Mmm" zamrmlala jsem si, Odeslat žádost. Žádost přijata :3
Marcus: Ahoj :) Známe se?
Mary: Ahojky,ne,ale můžeme se poznat :P
Marcus: Aha,OK ;) Jsi pěkná :-*
Mary: Juu,děkuji,ty jsi krásný :3
Marcus: Děkuji,ale mám přítelkyni :)
Mary: Však to není nemoc :P :)
Marcus: Hele jdu,musím ještě něco udělat,tak zase někdy :)
Mary: Paa ^_~
,,Ten by stál za hřích" řekla jsem si.. 10 večer,je čas jít spát, zítra vstávám
Ahojte,rozhodla jsem se psát příběh,snad se vám bude líbit:) Budu ráda, za jakékoliv ohlasy
