„Slečno Gabrielo jestly chcete spát tak spěte doma, ale ne v mích hodinách" rozlehlo se třídou a já se napřímila.
„Když ja bych spala, ale poslední dobou se mi zdají samé podivné sny!" odpověděla jsem a zase si lehla na lavici. Škola je přece od toho, aby se v ní spalo. Nebo ne?? To tak příjde jen mě?? V poslední době toho je na mě prostě moc! Škola, domacnost, kapela...jo to jsem vlastně neříkala a ani o mě nic nevíte. Tak vám to řeknu teď...Jmenuji se Gabriela....Gabriela Kateřina Navrátilová. Je mi 14 let a chdím na základku. V mojí třídě jsou převážně retardi... A já nejsem vyjímkou. Chodím do 8.A a zde se mnou chodí i má nejlepší kamarádka Teri. Do 9 poté chodí i můj nejlepší kamarád a přítel Teri...Peťa. Do třídy moc nezapadám a proto jsem takova ta ne moc osaměla, ale z části ano. Mou jedinou zachranou je kapela. Ano mam kapelu s kamarády. Jediná moje záchrana mám pozici zpěvacky tak i má dálší kamarádka Aďa. S tou se znám už rok a musím říci že vědšího blázna opravdu neznám. No a pak je tu má rodina!!! Máma, její přítel, ségra (vlastní) a brácha (nevlastní). A to je vše. Tohle je vse o mě.
„Gábino dej mi žákovskou na stůl! Už mě to tu nebavý dívat se na tvůj otrávený výraz a přemýšlet co tam děláš s tím nenápadně schovaným mobilem. No a když už jsme u toho ten mobil vem sebou. Moc ráda se podívám co tam děláš."
„O kurvaaaa" řekla jsem si v duchu. Vyhrabala jsem se z téměř poslední lavice, seskočila jsem schůdek a šourala se k učitelce fyziky.
„Ten mobil!!" zaječela na mě tím jejím otravným hlasem. Otočila jsem se a šla pro mobil, na kterém jsem měla rozečtený příběh.
V tu chvíli jsem si uvědomila že na něm nemám heslo a že si může vše přečíst.„No a jsem v píči" řekla jsem tak aby mě neslyšela učitelka. Teri to ale slyšela a začala se smát..
„Děkuji...tak co to tady má...." nedořekla to a já myslela že se hanbou propadnu.Ahoj tak tady je nový příběh...doufám že se vám bude líbit...
ČTEŠ
†My Story, My Life†
Non-FictionAhoj jmenuji se Gabriela, ale ostatní mi říkají Gábi. Chodím na základku do třídy 8.A. Dá se i říct že to je za trest. Ale co už. Jednou sem chím tak to musím přežít. Předce jenom je to předposlední rok školy. Ve třídě mám pozici té do které si každ...