Empty lungs

1. Noční můra

Les.

Vyzařuje z něj temnota.

Blížím se k němu.

Nevím proč, ale mé srdce mě silně táhne vstříc tajemství schované v lese. Jdu dál a dál, ale mám pocit, že tu nejsem sama i když široko daleko nikoho nevidím. Měsíční svit ozařuje celou prázdnou pastvinu před temným lesem.

Slyším zvláštní zvuky: šustění lidtů, praskání větví a další neidentifikovatelné zvuky a nemohu se zbavit pocitu, že jsem pronásledována.

*Křik* znělo to, jako zapištění holky zabarvené hrůzou a úzkostí. S leknutím jsem se otočila a rozhlédla se. Ovšem nikde nic.

Vůbec se mi ten zvuk nelíbí, ale mé tělo mi nedovolí zastavit, jakobych nad ním neměla kontrolu.

Křik a zvuky ze vteřiny na vteřinu utichli a já zahlédla, jak se pohnuly listy zapraskaly větve na okraji lesa. Zžírá mě strach a nejistota, ale jdu dál. Jsem už asi 2 metry od místa, kde jsem viděla pohyb.

Natahuju ruku, abych odhrnula větve košatých stromů.

Jenže najednou....

,,Hayley!... V mých hodinách nebudeš dohánět to, co jsi měla v noci. Tady spát nebudeš, dej mi žákovskou! " pronesl zvýšeným hlasem pan Mitch a já málem zinfarktovala, když jsem zaslechla jeho řev. Uhhh, vše se mi naštěstí jen zdálo. V noci jsem zase vůbec nespala a ta lavice při hodině matiky je vždycky tak pohodlná...

Poslední dobou mám tyhle noční můry často. Nevím, čím jsou způsobeny, ale nemůžu kvůli nim zamhouřit oči, mívám někdy až panické záchvaty úzkosti. Možná je to mým špatným psychickým stavem, kdo ví?...

Nemám moc přátel a nikoho, kdo by mě doopravdy chápal.

Chodím neustále v černé, mám dlouhé černé vlasy do pasu, poslouchám hlavně rock a metal, jsem vysoká 168 cm. Díky mému pesimistickému pohledu na život a vystupování bez servítek dost lídí považuje za divnou. Je mi fuk, co si ostatní myslí, ale mrzí mě, že se mnou jen kvůli těmhle věcem nemluví.

Jo a při matice nejčastěji uvažu nad svým životem. Mám velkou vůli žít a proto stále všechno snáším a neztrácím naději v lepší zítřky.

Vím, že jednou bude dobře, jen to nebude dnes. A dost možná ani zítra...

Tak, mám tu první část :). Prosím zanechte mi názor do komentářů :). Doteď nemám tušení, jak tohle dopadne a co z toho vůbec bude :D. Za vše budu moc ráda ♡