1- Hospital

23 0 1
                                    

Vzbudilo mě pípání. Pořád stejné a rytmické píp, píp, píp. Pokusila jsem se otevřít oči, ale nešlo to. Tak moc jsem chtěla, ale moje oči ne a ne se pohnout. Zkusila jsem to po třetí a už jsem je trochu pootevřela. Když se mi je podařilo otevřít pořádně, viděla jsem jen celou bílou místnost a naproti mě velké okno, za kterým někdo seděl. Chtěla jsem pohnout rukou, ale nešlo to. Začínala jsem být hodně unavená. Do ticha se pořád ozívalo to protivné a rytmické pípání, které mě začalo ještě víc vysilovat. Najednou se otevřely dveře. Vstoupil doktor a v ruce měl nějaké desky s papíry. Přišel ke mě a začal něco říkat, ale já to neposlouchala, byla jsem až moc unavená. Pomalu jsem zavřela oči a znovu usnula.

Life in memoriesKde žijí příběhy. Začni objevovat