Už to začíná!

23 3 5
                                    

Když jsem mu to potvrdila objevilo se mi v messengeru ze je online, tak jsem mu napsala amatérské "Ahoj" nejradši bych tam připsala ještě srdíčko, ale bojim se že to bude moc rychle....On mi odepsal a už to začalo. Začali jsme si povídat o všem možným a já jsem se smála a červanala. Takhle jsme si psali až do půl druhé ráno co nám vypadla wifina a už nešla nahodit. Naštěstí jsme se stihli domluvit že půjdeme zítra ven, a tak jsem na něj následující čas vzorně čekala na domluveném místě. Přišel o dvě minuty déle, ale to je na kluka slušný výkon. Dneska jsme měli oba dva moc dobrou náladu. Pořád jsme de něčemu smáli. Šli jsme lesem s já jsem zakopla a spadla do velké hromady listí a on spadnul za mnou a začal mě lechtat. Já jsem lechtivý člověk a tak jsem se smála ještě víc než před tím. Po chvilce jsme tam leželi vedle sebe, potichu a v klidu. Jenom jsme tam na sebe jenom tak koukali. Já na něm viděla že chce něco říct, ale zase mlčel. Já jsem se začala úplně bez důvodu smát a on se na mě s úsměvem koukal a potom řekl. "Smích ti sluší Sofi."  Já jsem se na něj s úsměvem koukla a můj pohled padl na jeho tmavě hnědé oči a já mu je pochválila, protože byly opravdu nádherné. Pak jsme si ještě chvíli povídali. Domů jsme šli za tmy a já jsem chtěla být ještě s ním, ale on už musel být doma. Rodiče byli přísní. Tak mě doprovodil a u loučení mi dal pusu na tvář. Já se začervenala oplatila mu ji a odešla. Doma jsem na něj myslela, ale nebyl online tak jsem prostě čekala. A najednou mi cinknul messenger a přišla mi od něj zpráva. "Ahoj ❤️". On mi poslal srdíčko chápete? V následující konverzaci jsme si posílali hodně srdíčka já byla v ráji. Tuhle konverzaci jsem nechtěla nikdy zkončit, ale ve tři hodiny už jsem byla hodně unavená tak jsem mu poslala dobrou noc a šla spát. Následující den jsme ani jeden nestíhal se školou a tak jsme šli ven až v úterý neboli den poté. Tentokrát tam on byl dřív než já. A vypadal netrpělivě. Zhrozila jsem se že jsem přišla v jiný čas než jsem měla. Ale nekonec naštěstí ne. Dneska byla velká zima a já jsem pospíchala a tak jsem toho na sobě moc teplého neměla. On na mě viděl že mi je zima a tak mi dal svoji bundu. Já jsem se začervenala a on mě zavedl pod velký strom. Byl tak vysoký že jsem si pod nim připadala jako trpaslík. Sebastian se na mě podíval objal mě a řakl mi. "Jsi super holka a s tebou jsem šťastný." Já jsem se zasmála. A řekla jsem mu že já s ním taky a v zápětí se mě zeptal jestli s ním nebudu chodit. Já jsem okamžitě a s nadšením řekla ano. Od té chvíle jsme se k sobě chovali úplně jinak ne k horšímu, ale hezky. O víkendech jsme u sebe spali ale byla jsem vzorná. A když jsme spolu byli rok, tak mi na rande Sebastian donesl růži a šli jsme se projít, bylo to tak nádherné a tak romantické. Začínala zima a sníh přišel o něco dříve, takže nám ještě do toho padal sníh. Potom jsme se zastavili s objímali jsme se. Byli jsme rádi že máme jeden druhého a nechtěli jsme se pustit. Teď když to píšu jsme spolu 3 roky a zatím nám to klape. Pořád ho miluju a on mě. Až tento rok (doufám) odmaturuji máme v plánu mýt své vlastní společné bydlení. Tak nám držte palce ať nám to výjde. Takže tohle je konec mého příběhu. Doufám že se vám můj kousek života líbil. ❤️

Můj kousek života.Kde žijí příběhy. Začni objevovat