LadyNoir

Den trochu jiný než ostatní

Marinette

,, Crr,crr!" Eeeh, to už je ráno? ,, Vstávej, vstávej! Nesmíš si nechat ujít Adrienův příjezd ke škole!" Volala Tikki a snažila se mě z postele vytáhnout. ,,Já už jdu!" Při pomyšlení na Adriena jsem chytila nový proud energie. Se smíchem jsem se posadila a pohladila Tikki. ,, Snídaně zlatíčko!" Volala zespoda mamka. Tak jsem se převlékla a šla jsem dolů. Tam jsem se nasnídala, rozloučila jsem se a běžela jsem ke škole kde už před vchodem stála Alya. ,, Ahoj Marinette! Adrien dnes nepřijde. Přišla ti taky SMS ne?" Volala na mě. Koukla jsem na mobil a tam byla opravdu esemeska od Adriena! ,,Ahoj Marinette. Prosím, omluv mě ve škole. Mám práci. Díky, Adrien" ,, Íííí! Napsal mi Adrien!" Objala jsem ji a ukázala esemesku. Hned si ji přečetla ,, Mně napsal jenom že nepřijde. To je určitě znamení!" Já jen cítila jak rudnu a obě jsme se začaly smát. ,, Jakou práci může mít?" Přemýšlela jsem nahlas. ,, Možná fotí, nebo-" odmlčela se Alya ,, nebo by mohl dělat překvapení pro tebe!" Šťouchla do mě kamarádsky a začala se zase smát. ,, To by bylo super!" Zasnila jsem se. Jejda, zvoní!

*Během školy asi v polovině dne*

,, Bum!" Rána jako z děla. Přímo ve škole uprostřed vyučování. Vím že se mi něco snažila Tikki říct ale Alya mě dneska hrozně hlídá. Takže jsem to od rána nezvládla. Všichni se lekli a běželi se podívat co se děje. Tam byl někdo posedlý akumou a hodně pomlácený kocour. To snad ne! Využila jsem chvíle a běžela jsem na závody. ,,Tikki co se to děje?" ,, No, někdo je posedlý akumou už od rána ale nikdo kromě kocoura si toho nevšiml. On je na to celou dobu sám! Myslím že se ti snažil dovlat" Vysvětlovala v rychlosti. ,, Tikki, transformace!" Zvolala jsem, a během chvilky tu stála místo Marinette Beruška.
Vyběhla jsem ven, všem jsem přikázala opustit prostory školy a schovat se doma, pak jsem skočila dolů, vzala kocoura, vyběhla jsem s ním ven, a pak pryč přes střechy domů. Zůstali jsme v nějaké malé zapadlé uličce. Když jsem se koukla na kocoura, bylo vidět, že je hodně unavený a brzy se přemění do své pravé podoby. Otevřel oči, řekl jenom ,, My lady" a pak upadl do bezvědomí. Začala jsem brečet. Kdybych věděla, co se dělo dřív, kocourovi by se nic nestalo. ,, Lucky charm!" Vykřikla jsem a spadla na mě deka. Okamžitě jsem ho do ní zabalila a on se hned potom proměnil. Zůstala jsem jako opařená. Na klíně mi ležel znavený Adrien!? A na něm malý černý kocourek, strážce jeho prstenu. Proměnila jsem se taky. ,, Promiň Tikki. Promiň kocoure." Brečela jsem. Pak jsem se ale sebrala, všechny jsem je vzala a běžela jsem s nimi k nám domů. Tam jsem vzala sušenky pro Tikki, ale nevěděla jsem, co má rád jeho strážce. ,, Ten bude na sýr. Asi camembert." Řekla Tikki.
Adrien ležel na mojí posteli pod dekou a Plagg, jeho strážce spokojeně dojídal camembert. Řekl nám vše o tom co se dělo. Adrienův otec se kvůli Adrienovi pohádal s Nathalie, ovládl ji Akuma a tak šla po nich. Proto o ní nikdo nevěděl. Nejhorší je, že ovládá zemi. Takže je to těžší. A Tikki mi usnula na rameni.
Asi po půl hodině se Adrien probral. Zrovna ve chvíli, když jsem seděla vedle něj na posteli a dívala jsem se na něj. ,, Co tu dělám Marinette?" Vystrašil se nejdřív. ,, No, šla po tobě Nathalie, a upadl jsi do bezvědomí, když tě prohodila do školy. Kde má Akumu?" Šla jsem na to rychle, abych nezačala koktat. ,, Počkat, Akumu? Jak víš, že je to Nathalie? Kde je Plagg? Počkat! To je deka berušky. Kde je?" Začal mě zahrnovat otázkami. ,, Uklidni se! Plaggu, Adrien tě chce vidět! No od Plagga." Řekla jsem tak napůl konejšivým, napůl zamyšleným tónem. ,, A co beruška? Co je s ní?" Zeptal se když už u sebe měl Plagga, ale pak na mě zaostřil. Asi si všiml Tikki. ,, Počkat, ty jsi beruška?" Vykulil na mě oči. ,, Takže" ,, Promiň Kocoure, ale teď není čas. Musíme chytit Akumu Nathalie. Takže kde ho má?" Přerušila jsem ho ,, V tom kameni co má v ruce." ,, Jo a jak ti je? Budeš moct bojovat?" Napadlo mě. Když tak dlouho bojoval sám, tak by mohl být vyřazený z boje. ,, Jsem v pohodě My Lady." Usmál se na mě tím úžasným úsměvem. ,, Tikki, transformace!" Vykřikla jsem a už tu zase byla beruška. ,, Plaggu, transformace!" Přidal se Adrien.
,,Tak jdeme na to kocoure." Běželi jsme po střechách domů a hledali jsme Nathaliel. Najednou jsem zahlédla něco velkého u polorozbořeného sídla rodiny Agreste. ,, Tam Je!" Zastavila jsem a chytila kocoura za ocas, aby neběžel dál a kouknul se kam ukazuju. Kouknul tam s tím, že je to ona a tak tam chtěl běžet. Ale potřebovali jsme plán, navíc jsem se pořád cítila provinile a bála jsem se o něj. ,, Kocoure!" Zastavil, otočil se a zíral na mě. Já jen brečela. ,, J-já, mně, nevěděla jsem, nechtěla jsem, bála jsem se" vzlykala jsem. On ke mně přiskočil a objal mě. To objetí bylo příjemné, hřejivé, konejšivé a ještě něco, ale nejde to lehko rozeznat. Asi láskyplné? Vzhlédla jsem k němu abych mu viděla do očí a on mi chtěl dát pusu. Zareagovala jsem jako vždycky a odstrčila jsem ho. ,, Promiň, ale máme práci. Potřebujeme plán." Podívala jsem se na něj omluvně. ,, A děkuju." Usmála jsem se trochu. On mi to oplatil. Nemůžu si zvyknout že celou dobu jsem byla s Adrienem. ,, To vyřešíme potom. Ale slib, že mi neutečeš jako vždycky." Smál se. ,, Slibuju. Takže k tomu plánu. Pojďme na střechu vašeho sídla. Když budeme blíž, tak to vymyslíme spíš, než tady." Tak jsme přeskákali pár dalších střech a byli jsme tam. ,, Lucky Charm!" V ruce mi přistála krabička s doplňky pro berušku. ,, To nevím co s tím uděláš. Chceš se tu snad chystat na rande nebo co?" Rýpnul si, ale bylo vidět, že toho hned zalitoval. ,, No spíš připravíme ji" Zasmála jsem se. A koukala jsem po okolí. Hned jsem věděla co s tím ,, Kocoure, jdi si to s ní rozdat, ať tě chytí jo?" ,, Fajn my lady." A skočil dolů. Po chvilce boje se nechal chytit a přišla na mě a skočila jsem dolů taky. ,, Tak vzdávám se! Tady máš moje mirákulum." Ona dala ruku s kamenem na zem a otevřela ji. Pomalu jsem k ní došla, dala jí náušnice a vzala si kámen. Pak jsem ho rozbila a chytila Akumu. Ještě jsem zamávala motýlkovi a šla za kocourem. ,, Tak co, jsi v pohodě?" Koukla jsem na něj. ,, Jo ale musím se tě na něco zeptat. Ale někde jinde. Pojďme k vám." A tak jsme šli. Oba jsme se na střeše proměnili do své normální podoby a spolu s Tikki a Plaggem jsme šli do mého pokoje.
,, Ty jsi do mě opravdu blázen!" Smál se, když si všiml všech fotografií a pak si všiml té básničky. ,, Takže jsi to napsala ty!" Zíral na mě. ,, N-no." Koktala jsem protože teď už jsem neměla ducha odhodlané berušky. Sklopila jsem oči. ,, Víš Marinette. Zamiloval jsem se do jedné berušky. A teď, když vím, kdo je beruška doopravdy" odmlčel se. ,, Marinette?" Zeptal se a já na sobě cítila jeho pohled. Ale nereagovala jsem. Až moc jsem se styděla. Bylo mi najednou líto, jak jsem kocoura pořád odmítala. Přece jenom to byl celou dobu Adrien. Najednou jsem zase cítila to příjemné obětí. Adrien mě obejmul. Zase. Já stála jako opařená. ,, Musím se tě na něco zeptat." Zašeptal mi do ucha Adrien. Já pořád nic. Najednou mě něco štíplo do ruky a já nadskočila. ,, Marinette, prober se! Máš tu Adriena, ten tě objal. To jsi vždycky chtěla! Ne?" Pískala mi do ucha Tikki, která mě před chvílí štípla. ,, Jo já vím promiň Tikki. A promiň Adriene." Omotala jsem mu ruce kolem pasu. Teď jsme se objímali vzájemně. ,, Tak co jsi chtěl říct a na co jsi se chtěl zeptat?" Bylo to tak příjemné. ,, Takže když už vím, že jsi beruška ty, tak mi došlo, že celou dobu miluju tebe Marinette, My lady" zarazilo mě to, ale byla jsem šťastná. ,, Marinette, budeš se mnou chodit?" Řekl a objal mě pevněji. ,, J-já" musela jsem se uklidnit. Ale to nešlo, protože se mnou chce Adrien chodit! ,, Jo! Víš jak dlouho jsem si tohle přála?" Vypískla jsem nadšeně. Díval se mi do očí a pak, jen tak najednou, mi dal pusu. Nečekala jsem to, ale líbilo se mi to, a tak jsem polibek začala oplácet. Když nám došel vzduch, odtáhli jsme se. ,, Miluju tě My lady, Marinette" řekl a usmál se na mě TÍM úsměvem. ,, Já tebe" usmála jsem se taky. Pak mi stekla po obličeji první z mnoha slz. ,, Jsi v pořádku Marinette?" Polekal se. ,, Víc než v pořádku! Ty pocity se nedají popsat slovy, jenom" dala jsem mu pusu. On okamžitě zareagoval a přizpůsobil se. Ani nevím, jak dlouho jsme se tam objímali a líbali, ale bylo to krásné. ,, Nechceš si zahrát?" Navrhla jsem. Ještě nebylo tak pozdě, tak jsme měli dost času. ,, Jasně!" Souhlasil nadšeně. Hráli jsme asi další hodinu. A pak jsem šla vyprovodit Adriena. Po cestě jsme se ale domluvili, že až "půjde spát" promění se za kocoura, přijde ke mně a strávíme spolu noc.
Jak jsme se domluvili, tak se taky stalo. Večer přišel Adrien, se kterým jsme si dlouho povídali a plánovali mise. Pak jsem usla a když jsem se ráno probudila, svíral mě Adrien ve svém hřejivém objetí. Dala jsem mu pusu na čelo a byla jsem šťastná, že to nebyl jeden z mých mnoha podobných snů.