Song Of My Heart

3.

Nakonec mě Ruby navedla správným směrem a já klusala do své nové třídy. Pocit strachu a nejistoty se vrátil. Byla jsem zmatená z dívky Ruby, která se ke mně chovala jako k 10 let staré kamarádce a pak tady byl Tristan. Kluk, který si mě dokázal určitým způsobem získat pár slovy během pár minut. Tohle všechno mi absolutně v dnešní den, nebo aspoň v dnešní ráno, nepomáhalo. 

,, No nazdar člověče!" slyšela jsem slova následovaná herdou do zad. Ani jsem se nemusela otáčet abych zjistila, kdo že to za mnou stojí. Obdivovala jsem její optimismus. Je první školní den a já jsem po první, údajně uvítací hodině v depresi. Žalostně jsem se podívala na papír s pokyny, který nám rozdala ne moc sympatická profesorka. 

,,Bentlová." zamumlala Ruby když se nahnula přes mé rameno aby nakoukla do již zmíněného papíru utrpení. 

,, Snad ani radši nechci vědět jaká tahle ženská je. " odpověděla jsem zkroušeně. Ruby se postavila přede mě a chytla mě za obě ramena. Pak se mi podívala upřeně do očí a řekla něco, co mi rozhodně náladu nezlepšilo. 

,, Přežít její hodiny je nadlidský výkon. Jestli přežiješ mít Bestii B jako třídní, přežiješ všechno. Ber to jako motivaci. " domluvila a věnovala mi opět svůj široký úsměv. Pak sundala své dlaně z mých hubených ramen a odešla. 

,, Díky. " řekla jsem si spíš pro sebe a vzdychla. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Stála jsem a chodbě, která byla lemována vitrínami s diplomy nebo poháry za vítězství v soutěžích. Jenom ve třídě, ze které jsem před chvílí odešla jsem napočítala pohárů 20. Opět jsem začala pochybovat o svém talentu.

Zbytek školního dne jsem přežila víceméně ve zdraví. Učitel na hudební nauku nám řekl, že u něho se tvrdě maká a že když se tvrdě makat nebude, bude zlej. ,, Přeberte si to po svým, nováčci. " Učitelka na dějiny hudby vypadala jako z jinýho století a vypadala jako by jí na celém světě nezajímalo nic jiného než právě historie. Kdybych měla školu zhodnotit myslím, že jsem stále mohla dopadnout hůř. A koneckonců konzervatoř byla můj sen. Je čas na to začít sen realizovat. 

Když jsem přišla domů a zakřičela hlasité ,, Ahoj! " jako odpověď se mi dostala otázka : Tak co nová škola? Samozřejmě jsem s tím počítala ale opravdu nevím co dospělí na této otázce vidí. Každý náctiletý člověk jim na tu otázku odpoví buď za a) jednoslovně ( ,, Fajn " , ,, Dobrý " ) , b) nějakou větou, která ve výsledku ani nemusí být pravdivá nebo za c) neodpoví radši vůbec. A jelikož jsem dnes opravdu nechtěla kohokoliv z mé rodinky naštvat zvolila jsem si volbu b) . 

,, Ta škola vypadá docela dobře. " řekla jsem mamce, která seděla s notebookem na klíně v obývacím pokoji. Zvedla hlavu, popostrčila si na nose brýle a usmála se. 

,, Tak to je dobře. " 

Tím moje veškerá komunikace s matkou v tento moment zkončila. Po tomto " vyčerpávajícím " rozhovoru jsem se přesunula do svého podkrovního pokoje. Rychlostí blesku jsem se přesunula do své postele, která se na pár posledních dnů stala mým nejlepším kamarádem. Ještě než jsem skočila na postel jsem popadla z tašky můj mobil. Myslím, že nejsem jediný teenager, který hned po příchodu domů kontroluje zprávy, Twitter, Instagram...Dělejme, že jsem těch sítí vypsala více :) 

Když jsem klikla na ikonku Facebooku a přihlásila se všimla jsem si, že mám novou žádost o přátelství . Myslela jsem, že se bude jednat o žádost od Ruby.  Zpetla jsem. Na obrazovce mého mobilu se ukázalo jméno " Tristan Waller " .