Moje první povídka z výzvy "Píšu třičet" na téma čtyři - Nevinná hra
Gül přiběhl k pětičlené partičce jeho přátel.
„Kenane, Celile, Hüsaine, Akife, Aylo!" volal na ně už z dálky.
Objevil něco úžasného, co musel svým kamarádům ukázat a tak je zavedl k nim domů, kde našel krabici plnou...
„Güle, co to proboha je!" vykřikla Ayla, když uviděla Hüsaina prohlížejícího si pistoli.
„Hüsaine, nemiř na mě a polož to," vykřikla znovu Ayla. Ze zbraní měla strach. Chtěla odejít, hlavně, ať je co nejdál od těhle pekelných strojů.
„Aylo, kam jdeš? Zůstaň tu s náma," volal na ni Akif a taky si vzal jednu ze zbraní do ruky.
Celil už také jednu držel v ruce.
Všichni tři chlapci zamířili svými zbraněmi na Aylu a Kenan se ke svým kamarádům přidal.
„Dejte to pryč," křičela rozrušená Ayla. „Prosím, položte to."
„Ale no tak, přece bys nechtěla odejít," křikl Celil a Gül se postavil před dveře, aby zablokoval Ayle únikovou cestu.
„Prosím, prosím, nechte toho," znovu křikla bojící se Ayla. „Prosím!" V Kenanovi se asi hnulo svědomí a svou zbraň položil zpátky do krabice.
Pak to všechno začalo.
Kenan se snažil vytrhnout zbývajícím chlapcům zbraně z jejich rukou. Přetahoval se s Akifem a pak se to stalo.
Zazněl výstřel.
A Ayla ležela na zemi mrtvá.
YOU ARE READING
Povídky #Píšu30
Short StoryNěkolil jednorázových povídek na témata wattpad výzvy #Píšu30.