Eragon stál na útesu, pozoroval moře a nechal večerní vánek, aby mu čechral vlasy. Zamyšleně pozoroval zapadající slunce, když ucítil jemné fouknutí do vlasů.
,,Nad čímpak přemýšlíš, maličký? ,, uslyšel v mysli Safiřin hlas.
,,Nevím, tak nějak nad vším.,, odpověděl jí.
,,Něco tě trápí viď?,, nedala se odbýt Safira.
Eragon mlčel.
,,Stýská se ti.,, uhodla modrá dračice.
Jeho mlčení si vyložila jako souhlas. Bylo to víc než pět let co opustili Alagaësii a připluli sem- na neznámý neobydlený ostrov, který pojmenovali Šrurtugal- Dračí jezdec. Museli opustit vše co milovali, na co byli zvyklí a na čem jim záleželo, aby vycvičili novou generaci dračích jezdců. Ale stesk po domově přetrvával.
,,Ani nevíš jak rád bych se tam vrátil. Ale nemůžu. ,, povzdychl si.
,,Já taky, ,,přisvědčila Safira ,,a nejspíš budeme i muset- kvůli mému vejci.
,,Eragon se na ni otočil: ,,Ano, rád bych tvému mladému pomohl najít jeho budoucího Jezdce. Ale přece nemůžeme tady nechat naše učence.
,,Během posledního roku přiletěli na ostrov první noví Jezdci- jeden elf a dva trpaslíci. Eragon a Safira se je snaží naučit vše, co umí.
,,A navíc mají příští týden přiletět dva další. Myslím si že dívka a chlapec od lidí.,,
,,Já vím, ale kdo nám tedy pomůže? ,, začala se o své vejce bát Safira.,,To nevím Safiro, to nevím.,,
Zatím nemají ani tušení co je potká.
ČTEŠ
Ostrov Dračích jezdců
FanfictionTenhle příběh navazuje na knihy Odkaz dračích jezdců. Ti, co jste je nečetli tak vám můj příběh nebude dávat smysl. Ti ,co je máte rozečtené radši nečtěte ten příběh (ani dál tento odstavec) ať vám toho moc neprozradím. A ti co jste je četli jistě v...
