Dangerous Love

Chapter 1

,,Heeej idiote!" zařvala Abby. Kluk v modré kostkované košili utíkal se smíchem pryč. Abby protočila očima. Jen jsem se zasmála. ,, Nech ho být, jseš prostě hezká.. ber to z té lepší stránky" pronesla jsem s úsměvem. Abby se na mě vražedně podívala. V té chvíli zazvonilo a já se se svou nejlepší kamarádkou dosoukala do třídy.

Sedly jsme si do lavice. A mladý profesor započal hodinu. ,, Dobrý den, posaďte se. Plánem dnešní hodiny bude probrat reakce aromatických uhlovodíků..."

Znuděně jsem se podívala do okna. Bylo krásně a jediný co jsem chtěla, je vypadnout z téhle školy domů. Nenávidím ten každodenní stereotyp. Ráno vstát, vybrat si oblečení, umýt se, a do školy. Na chodbě počkat na Abby, ignorovat idioty snažící se o moji pozornost. ,, Slečna Swanová! K tabuli." mladý profesor zvedl hlavu od svého notesu a pousmál se. Vyvalila jsem oči. Stoupla jsem si a došla k tabuli.
Byla jsem docela blízko a tak jsem si mohla prohlédnout detaily jeho obličeje... Byl idolem spousty dívek naší školy. Není divu, je opravdu krásný. Světlé modré oči, rovný nos, opálená kůže, svalnatá postava. Všemu dominovala široká hruď a ten nejkrásnější úsměv co jsem kdy viděla.
,,No ? Rád bych od vás slyšel detaily při výrobě redukčního činidla." Zrudla jsem. Ne...Ne ne ne ne ne. To mi neudělá. ,,Ehm" vypravila jsem ze sebe. Konečně se na mě podíval. Sedl si na lavici, aby měl blíž ke mě a začal se usmívat. Zadívala jsem se mu do očí. Byly...nádherné. Měly krásně modrý odstín a obvod duhovky byl tmavý. Zkoumala jsem je. To mi přece neudělá. Je to skvělý učitel, tím jsem si jistá. Neměla čas jsem se připravit. Doma nastaly problémy a já se nemohla naučit. Nemůže mi pokazit průměr..To mi neudělá.

Najednou jsem uviděla jakousi jiskru. Jeho obličej dostal úplně jiný výraz. Uchvácený. Omámený. Úsměv mu povadl.

,, Já.. pane profesore. Prosím, neměla jsem možnost se to naučit. Já..omlouvám se..Doma máme nějaké problémy." Vychrlila jsem ze sebe s poslední nadějí.
,, Vaše problémy nejsou důležité, stejně tak moje problémy nejsou důležité pro vás. Nebyla jste nemocná a to, že jste to nezvládla mě nezajímá. Za pět." Zněla mi hlavou odpověď. Byla jsem ale překvapená.

Profesor zareagoval jinak: ,, Dobře, slečno Swanová. Máte možnost do odpoledne." Vyvalila Jsem oči dnes už podruhé. Právě mi nabídl další termín!!! Překvapené pohledy lidí ve třídě mě uchvacovaly. Šla jsem si sednout a Abby mi poslala papírek na kterém stálo: To nemyslíš vážně !! Wow! Já ho miluju!!
Jsem na škole, která je velmi netolerantní vůči těmto žákům.

Zbytek hodiny jsem přemýšlela nad jeho výrazy. Pořád dokola jsem si promítala tu jiskru v očích. A jak mu povadl úsměv. Sledovala jsem ho. Choval se zvláštně. Byl neklidný a neustále mě sledovat. Pak toho nechal a úplně ignoroval celou řadu lavic.