Zakletý duch 2

5.kapitola- Sebastiánův hrad

Probudila jsem se.Byla jsem v nějakém sklepě nebo co.Byla tu tma,zima a byla jsem tu úplně sama..Stočila jsem se do klubíčka a brečela. Byla jsem zoufalá. V tom otevřel dveře Sebastian.
Srdce mi poskočilo. Zároveň radostí že tu je ještě někdo a nejsem sama,jenže zároveň i strachem..Kvůli němu tady přece jen jsem.Začala jsem si vzpomínat.Při pohledu na jeho obličej se mi vrátili vzpomínky ze včerejška.Na to jak mě klackem bouchl přes hlavu a pak si ještě pamatuju jak mě chytil a odnášel někam pryč.

Mezitím se ale Sebastian ke mně blížil blíž a blíž. Byla jsem zoufalá, tak jsem jen seděla a koukala na něj.Byl už u mě. Posadil se na zem.
,,Sydney?"
Mlčela jsem
,,Sydney?! "
Pořád jsem zticha a jen na něj koukám.
,,Jsou tady i Laura a El.." řekne úplně klidně, bez jakékoliv mimiky v obličeji.
,,Proč?"
,,Aby jsi neutekla.." řekl ,, .. a zůstala tu se mnou" usměje se.
,,Neudělal jsi jim nic, že ne?"
,,Neboj se"
,,Chci je vidět."
Sebastian luskne prsty a El i Laura sem vpadnou dalšími dveřmi, kterých jsem si ani nevšimla.
,,Sydney!!" zakřičí současně.Rozběhnou se ke mě a obejmou mě.Jsem moc šťastná že je vidím.
,,Děkuju " řeknu Sebastiánovi.
On se jen usměje.
Potom nám pokynul ať jdeme za ním. Šli jsme.Dovedl nás do tří pokojů.Holky šly do svých pokojů a za mnou přišel Sebastian.
,,Zlobíš se, že jsem vás unesl?"
,,A kdo by se nezlobil?"
,,Hm"
,,Hm?"
,,No, vííš.. Jen ti chci pomoct."
,,Jak pomoct?"
,,Tady u mne se budeš mít moc dobře"
,,Ale já chci domů!"
,,Hm.." povzdechl si a za chviku pokračoval ,, Chtěl jsem na to jít po dobrým ale nedáváš mi na výběr Sydney.."
Sydney mlčí protože neví co má říct.
,,Okey.. Zkusím ti mojí situaci trochu přiblížit.Ja tě nechtěl unést.Pro mě za mě si v tom podělanym lese třeba chcípni.Ale moje sestra, ta bílá postava, zemřela když byla malá a nemůže najít klid.. Takže se snaží pomáhat lidem..."

,,Sebastiane, nechci tě přerušovat, ale je to na mě moc informací najednou.. Proč nemůže najít klid? Proč zemřela? A před čím nás chránila?!"

,,Až přijde čas, všechno se dozvíš" řekne Sebastian ,,Ale teď mě nech mluvit prosím.. Zachránila vám životy a teď chce něco na oplátku.."

,,Co po nás chce?"

,,Půjdete do města kostlivců, najdete paní Smithovou, a budete od ní považovat recept na poklidný posmrtný život.Bude za něj chtít .."
Sydney ho to ani nenechala doříct a jen ze sebe vypravila:,,Cože?! A kdo tvrdí že tohle budem dělat?"
,, Děláte to ve vlastním zájmu"
,,Jak to myslíš?"
,,Když jsem vás unesl, naimplantoval jsem vám každé někam do těla časovou bombu. Když ten úkol nesplníte, BUM, vybouchnete."
,,Není to už moc sci-fi? A proč kopíruješ saw? Nemáš něco originálního?" řekne otráveně Sydney.
,,Máte na ten úkol 48 hodin.Jestli to nezvládnete, víte co vás čeká."
,,Proč jsi si vybral zrovna nás? Čím jsme pro tebe zajímavé?"
,,Když splníte úkol, všechno vám vysvětlím"
,,A když ne?"
,,Jak už jsem říkal, BUM!"
,,Kdy startuje našich 48 hodin?"
,,Sydney, sakra, už to začalo a ty se jen obíráš o čas."
,,Kurva"
,,Pospěšte si, tik, tak.."
,,Ještě jeden dotaz"
,,Ano?"
,,Kde je město kostlivců?"
,,Už jsem myslel že se nezeptáš, tady je mapa." podal jí Sebastian zamotaný kus papíru a uvnitř něho byl nějaký tvrdý předmet.
,,dík" procedila skrz zuby Sydney.
,,A nezapomeň, i když mě neuvidíš, budu s tebou na každém kroku, tak si rozmysli co budeš dělat, co budeš říkat a kam půjdeš.."
,,Už musím jít, nazdar"
,,Pápá Sydney.Zlom vaz... Haha"

Sydney vyběhla ze svého pokoje, v ruce držíc svůj batoh a rychle uháněla do pokoje Laury.Našla jí jak spí se sluchátky v uších.Ne zrovna jemně ji probudila, ale v téhle situaci se to snad dá pochopit.Ve zkratce ji všechno vysvětlila.Laura si začala balit věci které si z ruksaku už stihla vyndat a Sydney mezitím šla o pokoj dál, za El.Něco si kreslila do svého skicáku.Kdyby se El měla popsat dvěma slovy, určitě by to bylo - nepochopený umělec.
,,El?"
,,Hm?"

Sydney ji začala vyprávět trochu obsáhleji než Lauře co se vlastně stalo, proč že tu jsou a co mají za úkol.Oboum ale prozatím zatajila že někde v těle mají bombu..

El si sbalila skicák, tužku, nasadila si černý conversky, popadla batoh a byla připravená.Lauře to trvalo trochu déle ale nakonec se povedlo.
Vyšli ven z hradu a byly bezradné, ohledně toho kam se vydat.V tom si Sydney vzpomněla na mapu od Sebastiana kterou v zápalu vzteku strčila do kapsy a ani si jí neprohlédla.Vyndala jí a chtěla jí rozbalit, ale nedočkavá Laura jí mapu vytrhla z ruky a rychle rozbalila.Něco z ní vypadlo.Vlastně to byly dvě věci a nějaký vzkaz.Sydney se pro to ohla.První co uviděla byl kompas.Dále se její pozornost upřela na vzkaz. Stálo v něm:

Ahoj Sydney, moc mě mrzí že jsi mne přerušila a nedoposlechla sis, co že vlastně bude paní Smithová za to chtít.Chce zlaté oko obra a přesně to máš zabalené v tom hadříku.Radši k němu moc nečichej, mám ho tu už nějaký ten pátek..Ale dávej si pozor na kostlivce. Každého je sen jedno takové oko vlastnit, tak aby tě neokradli, nebo rovnou nezabili.. Zkrátka si dávej pozor a to oko opatruj jako oko v hlavě, haha.S pozdravem tvůj Sebastian.

Sydney si dočetla vzkaz a měla z něho dost smíšené pocity.Laura se shýbla pro zabalenou věc.Příšerně páchla.

,, Fuj, co je to Sydney?"
,,zlaté obří oko"
,,Co?"
,, Píše to tady Sebastian" a ukazuje Lauře vzkaz.Spolu s El si ho přečetli.
,,Takže máme něco co všichni kostlivci chtějí.Proč to nevyužijeme jinak? Určitě by nám za to slušně zaplatili.."
,,Ne El! Musíme splnit pokyny."
,,A to jako proč?"

Sydney mlčí.. nechce jim říct o těch výbušninách.

,, Dobře, neříkej nám to.Ale proč bychom s tebou tedy měli spolupracovat? Snažíš se snad zbalit Sebastiana, toho kdo nás unesl? Chápu že tě kluci nechtějí ale riskovat naše životy kvůli někomu koho neznáme a ani nevíme proč to vlastně chce, mi přijde pěkně blbý." řekne El.

Sydney neví co má odpovědět.. a tak se rozhodla že jim řekne skoro všechno aby ji pomohly.

,,Takže když to nesplníme, umřeme?" zeptá se Laura se slzami v očích.

Po 100 letech nová kapitola.. ups :'D snad se líbí ^^