,,Ehhmmm..." Zamumlám a pomalu se probírám ze spánku a zjišťuju, že jsem včera usnula zachumlaná v peřinách, ani jsem si nevybalila tašku a co je nejhorší, šla jsem spát bez večeře!! Dobře to mi zas tak nevadí. Kouknu směrem k balkónu, odkud vychází ostré ranní světlo. Záclony jsou stranou a dveře dokořán. Najednou se z potoku světla vynoří rozzářená babička s košíkem v ruce. ,,Dobré ráno!" zvolá a usměje se na mě.
,,Usnula si hned po příjezdu a neměla si ani čas prohlédnout si zahrádku!" napomenula mě s úsměvem a hned dodala: ,,A proto tě budím dřív aby ses mohla jít podívat, jak mi to tam krásně kvete! Vlastně, v té noci by si stejně nic neviděla, tak se můžeme jít podívat zatímco Děda spí." Dokončila myšlenku v očekávání, že vyskočím z postele a celá natěšená jako když mi bylo pět, půjdu okukovat zahradu. Jen sem se převalila na bok a zamručela. ,,Notak!" Povzbuzovala mě babička, ale postel okolo sebe měla jakoby magnetické pole a já byla magnet. Magnetickou přitažlivost mezi námi nešlo překonat. Tak sem zůstala ležet. Babička naklonila hlavu a nahodila ten pohled, že už jsem jako děda, nekompromisní spáč.
Po chvíli zírání z očí do očí mě babiččin pohled donutil dovalit se ke kraji postele a sednout si.
,,No hurá!" Prohlásila babička co nejnadšenějším tónem a usmála se.
,,Tak si pospěš, ať stihneme nočenky, kvetou jen když je šero a dneska má být slunečno, tak ať to stihneme ráno, nebo budeš muset čekat až do soumraku, ale pak už je není tak krásně vidět." jak mohou nějaké kytky kvést jen ráno a večer, nebo za chladných podzimních dnů? To jsou jako přes den zatažené do poupátek a vykvetou jen v šeru?? To je zajímavé...
Vybelhala jsem se z postele a došourala se k tašce (žádné dvojsmysly!), ze které jsem vytáhla spodní prádlo, fusky a šedé tričko s nápisem ,,enjoy every moment". V pozadí nápisu byla černobílá rostlina s dvěma rozvitými květy. K tomu jsem si dala tmavé, volné tepláky, které ku podivu zužují postavu. Sešla jsem schody a prolezla chodbou do kuchyně.
V Očekávání, že si dám snídani, jsem si došla pro misku, mléko a lupínky, ale když už jsem skoro seděla, chytla mě babička za ruku. ,,Co to děláš?" Optala se.
Tenhle díl ještě prodloužím!!:-)
Děkuji za všechny votes, komenty
a za to že to čtete a máte se mnou trpělivost.
ČTEŠ
Náhoda??
RomanceŠestnáctileté Alexandře se úplně nelíbí představa, že by na jarní prázdniny a na pár víkendů potom odjela k prarodičům (Přes týden samozřejmě zase bude doma). Je to hlavně protože se na chatě nedokáže nijak zabavit. Zimní sporty jako lyžování nebo b...
