2.Náhoda

220 15 2
                                    

Vyšla jsem z pokoje. Vzala jsem si bundu, mobil, klíče a tašku. U vchodu jsem si obula svoje černé conversky. Rozloučila jsem se s mamkou vyšla z domu.

Cesta do školy dopadla celkem v poho. Už jsem byla skoro u školy když jsem do někoho vrazila. Spadla jsem na zem. "Promiň"řekla jsem. "Ne to je moje chyba" řekl. Pomohl mi se zvednout. Až teď jsem mu viděla do obličeje. Byl to Martin."T-ty j-jsi Martin že?"řekla jsem."Áno to jsem já."řekl.,,Ještě jednou se omlouvám."řekla jsem."Neomlouvejse a mohl bych prosím vědět tvoje jméno."zeptal se.
,,Gabča."řekla jsem.,,Martin."řekl a podal mi ruku.Já ji přijala."A mohla bys mi napsat tvoje číslo."zeptal se.Já mu vytrhla fixu co měl v ruce a napsala jsem mu moje číslo.Oba jsme šli do školy. (Zapomněla jsem zmínit že jsme se s mamkou do Prahy přistěhovali o prázdninách.Takže jdu poprvé na gympl.)S Marťou jsme měli stejnou cestu.Povídal mi o učitelích na gymplu.

Když sme stáli před školou tak se na mě všichni dívali nějak divně.Já si toho nevšímal a šla jsem s Martinem ke skříňce.Skříňky jsme měli vedle sebe.Náhodná,nemyslím si.Když jsme přišli do třídy tak jsem si sedla vedle Martina.Vyučování proběhlo v poho dě.Martin mě vyprovodil domů a u nás mě obejmul.Já obětí přijala.Bylo vidět že jsem trpaslík nobo co protože jsem byla oproti němu mála.Ne malá jako malá ale byla jsem o asi 5 cm menší.Oba jsme se rozloučili a já šla domů."Ahoj,"řekla jsem a šla mamku přivítat.

Pohled Martina
Nemůžu přestat myslet na Gabču.Já se snad do ní zabouchl???Ne určitě ne.Co sito nalhávám.Jsem do ní zamilovany až po uší.

Tak konečně po dlouhé době napsala díl.Sorry za chyby píšu to na mobilu.Tak u příštího dílu se uvidíme a čau.

Jancaj

Já a MartinKde žijí příběhy. Začni objevovat