Chapter I

67 4 6
                                    

Jmenuji se Jimmy je mi 8 let a bydlím v Zambii ve starém příbytku se svou matkou .Chodím do malé školy. Ve škole je to každým dnem horší žáci se mi posmívají kvůli mému hendikepu.
Narodil sem se totiš jenom s jednou rukou to mi stěžuje kompletně všechno co dělám. A také mi nepomáhá když na mně křičí:"Hej jednoručko,,
Proto nemám žádné kamarády...
-----------------
------

Jediná věc co mi po hrozném dni ve škole zvedne náladu je Fotbal. Fotbal hraji už od tří let. Přišel sem k němu úplnou náhodou. Jednoho dne sem na cestě našel otrhaný kožený míč.
Tak sem do něj zkusil párkrát kopnout a objevil jsem svojí novou zálibu.
Od té doby si vždy po škole Chodím zakopat na staré fotbalové hřiště. Na hřišti sem byl dokonce i dnes ,ale stala jse hrozná věc největší sigr ze školy..... Derik který vymýšlí všechny ty hanlivé přezdívky se dozvěděl že jsi vždy po škole chodím kopat na staré hřiště. Tam jsi na mě počkal .Když jsem tam přišel jako každý den si skusit nějaké nové klíčky . Byl tam Derik jakmile mě uviďel vystartoval po mě uhodil mě do obličeje a utekl. Já jsem běžel domů s monoklem na pravém oku. Jakmile jsem příběh domů. Moje máma se zeptala co jse stalo.
________________________________________________________

Všechno jsem ji pověďel. Mámě ruply nervy a šla jsi stěžovat rodičům Derika. Jakmile tam máma přišla. Zazvonila a otevřel ji otec Derika.
Máma na něj spustila ,ale otec odmítal pochopit ,že by mohl jeho syn něco províst. Máma si uvědomila ,že s takovým idiotem strácí čas . Proto radši odešla. Jakmile přišla domů vzala sáček ledu a položila mi ho na oko. Další den jsem šel do školy. Derik
všem pověďel o našem včerejším incidentu. A také o tom ,že jsem si stěžoval mámě. Jakmile jsem přišel do třídy všichni se smáli. A říkali ,že jsem žalovníček. Tohle už na mně bylo trochu moc. Ruply mi nervy utekl jsem ze třidy. Utíkal jsem na staré hřiště. Kde jsem měl schovaný svůj míč . Začal jsem do něj zběsile kopat.
_______________________________________________

Při tom jse mi povedlo s míčem to co nikdy. Povedla jse mi klička ZIDAN

Po tomhle triku jsem věděl ,že léta dřiny po škole nebyla k zahození.
O fotbal jsem se začal zajímat mnohem víc. Dokonce jsem si našel svůj oblíbený klub jménem FC BARCELONA. A mým vzorem se stal Lionel Andres Messi. Fotbalu jsem se začal věnovat ještě víc než před tím.
Od rána až do večera jsem byl na hřišti dokonce jsem i zanedbával školu.

Děkuji za přečtení první kapitoly snad se vám knížka zatím líbí...
Další kapitola bude zítra....:D

Little BoyKde žijí příběhy. Začni objevovat