Ahoj jmenuji se Jimmy.
Narodil sem se jenom s jednou rukou.
Což mi kazí kompletně všechno co dělám kromě fotbalu. Ten miluju.
A chci se stát fotbalovou hvězdou a hrát za klub Fc Barcelona.
Jestli se mi to povede to už jse dozvíte sami....:D
To stou školou se mámě moc nelíbilo. Protože sem propadal ze dvou předmětů. Začala mi nadávat ,že se tomu fotbalu věnuji až moc . Vzala mi míč a řekla: "Dokud si nezlepšíš školu budeš mít zaracha ,, To mě hrozně naštvalo ,protože sem se chtěl naučit nové klíčky. Ale neměl sem na výběr musel sem se učit. Takže místo kopání do míče po škole sem si musel vzít učebnici .Sem se musel učit každý den asi tři hodiny. A známky se zlepšovali .A na konci roku sem měl asi tri dvojky a konečně začali prázdniny. Kazdy den sem strávil kopáním do míče bez ohledu na muj hendikep. Od rána až do večera za deště i za sucha. Všechny různé triky mi šly pořad lip a lip. Inspiraci sem získával z triku mého fotbalového vzoru Lionela Messiho. Když sem zrovna nebyl na hřišti tak sem sledoval každý zápas Barcelony z gauče jen sem snil jaké by to bylo nastoupit v základní sestavě Barcelony na mistrovství světa.... ____________________________________________________________
Ani sem si neuvědomoval jak ten čas letí . A zanedlouho bylo po prázdninách. A já musel zase do školy. Když sem přišel první den do školy všiml sem si ,že je Derikova lavice prázdná. Zeptal sem se spolužáků jestli neví kde je. Ti my řekli že se jeho rodiče rozvedli ,protože je prý Derikův otec bil. A Derik s mámou se odstěhovali do Německa. Což je pro mne super ,protože už sem nebyl obětí Derika. A od té doby byly dny ve škole lepší a lepší. Bylo super přijít do školy a neslyšet žádné hanlivé přezdívky. Když se Derik odstěhoval všechno bylo lepší. Dokonce sem si našel nového kamaráda Boba . A zjistil sem ,že fotbal miluje stejně jako já. Po škole sem ho pozval na hřiště aby smese líp poznali a také si s polu zahráli fotbal. Jakmile Bob přišel na hřiště zamiloval sem se do jeho kopaček. Vypadaly asi takhle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hrozně sem mu záviděl ,ale dával sem si pozor aby to na mně nebylo znát. Jakmile sem mu přihrál míč viděl sem ,že fotbal nehraje poprvé . Střílel jako profík . Zeptal sem se ho jestli mě něco nenaučí. "Ano a rád,, řekl Bob. Ukázal mi nové kličky o kterých sem ani neslyšel. Naučil mě střílet takzvaným ,,Banánem,, _________________________________________________
Což byl pro mne obrovský pokrok každý den sem se o to snažil a konečně se mi to povedlo. S Bobem sem se začal vídat víc a víc a ve fotbale jsem se zlepšoval. Brzy se z nás stali nejlepší přátelé . Konečně sem našel někoho komu nevadí můj hendikep. _____________________________________________________
Děkuji za přečtení další kapitoly. Určitě pište komentáře jestli se vám knížka zatím líbí...:D
