Miluj a budeš milován.

2. Já z něho ondlím!

Ahoj dneska je tu už příběh. Ten obrázek mám z internetu :) A je to podobizna Jakea (džejka). Ještě jsem vám chtěla říct,že už tady nebudu dávat jak se čte jméno Jake a Jess. :)

,,Trrrr trrrr" zvoní budík. ,,Ráno ne!!" musím do školy. Vstanu umyju si zuby a obličej. Obleču se a učešu. Podívám se na hodiny. ,,Ne. Zase nestíhám!"Rychle si nahážu do tašky věci a svačinu. Vezmu si do ruky jablko ať ho cestou můžu posnídat. Obuju si nové boty a obleču si bundu. Zabouchnu dveře a sejdu po schodech. Jdu kolem zajímavých stromů. Miluju stromy. Miluju přírodu.

Už vidím střechu školy. Otevřu hlavní dveře. Jsem tu jako poslední! zase! ,,Zvoní!! Sakra!" rychle vyzouvám boty a obouvám papuče. Bundu hodím do skříňky,ale zapomenu jsi ji zamknout. Utíkám po schodech. Na chodbě nikdo není,to znamená,že se už učí. Rychle běžím na konec chodby kde je naše třída. Třída 8.B. Zaklepu na dveře,zpoza nich se ozve dále. Máme matiku to znamená učitele Fojtíka. Je v pohodě,jenže do jeho hodiny matematiky v pondělí jsem už přišla pozdě asi pětkrát za sebou. Minule jsem mu řekla že to bylo naposled.

Vejdu do třídy. ,,Aaah zase pozdě"říká učitel ,,omlouvám se bylo to naposledy" odvětím ,,to jsi říkala i minule. Posaď se na svoje místo." Sednu si a nachystám si matiku. Mezi tím učitel říká ,,nachystejte jsi i úhloměr." ,,Kurňa!" zašeptám. ,,Ty jsi ho zase nechala doma,že?" říká Lili. ,,Jo" odpovím jí. ,,Já,ale dva úhloměry nemám Jess." ,,Jejda." zařvu přes celou třídu,ani si neuvědomím,že je vyučování. Fojtík říká ,,Dámy dořešte to o přestávce! Teď se věnujte vyučovaní." Jake na mě promluví ,,Já mám dva úhloměry chceš jeden půjčit?" jakto,že na mě mluví? NIKDY na mě nemluví NIKDY! Honí se mi hlavou. Myslím,že omdlím. Pak jsi uvědomím,že bych mu měla odpovědět. ,,Jo,díky." odpovím asi po minutě co se na mě díval a čekal než mu odpovím.

,,Díky bohu" pomyslím si když zvoní a učitel končí hodinu. Vzpomenu si zapoměla jsem! zapoměla jsem si zamknout skříňku! Tenhle den je fakt nejhorší v životě. Ještě k tomu nemůžu najít jakea,abych mu mohla vrátit úhloměr. No nic půjdu dolů,aby jsem si mohla zamknout skříňku a pak budu pokračovat v hledání Jakea. Když sejdu ze schodů nejsem příjemně překvapená. Je tam sice Jake,ale s Šárkou a hádejte co dělají líbají se tak usilovně,že to nejde ani popsat.

Šárka si mě všimne! ,,Co na nás čumíš?! Vypadni!" ječí. ,,Přišla jsem si zamknout skříňku". říkam vyděšeně. ,,Neječ po ní!" brání mě Jake. Jsem příjemně překvapena,ne z toho,že se líbali a já to viděla,ale z toho,že mě Jake brání. Dojdu ke svojí skříňce číslo 163,zamknu ji a rychle běžím na záchody. Pak ještě slyším něco jako ,,proč jí bráníš?!" a pak jak se hádají.

Běžím na záchod a vidím Lili. Běží za mnou. Asi jsi všimla .že brečím.  Naštěstí tam nikdo není,všechno jsem jí řekla a ona říká,že si z ní a něho nemám dělat hlavu ,,To se časem zlepší. Opravdu na něho časem zapomeneš!" Říká ,,Jenže já nechci zapomenout!" Zařvu na ni. ,,Chci s ním chodit!" Společně se vrátíme do třídy. Zbytek vyučování je v pohodě. Když jdu domů zjistím,že jsem Jakeovi nevrátila úhloměr. ,,Achjo." Dojdu domů celkem pozdě asi kolem 16:00. Nakrmím mourka (můj kocour). Čtu jsi. A pak do postele padnu jako mrtvola.

Doufám,že se vám dnešní kapitola líbila omlouvám se zapoměla jsem dát do informací o Jess že má kocoura. Mějte se pěkně a ahoooj :)