Vzpomínky

20 1 0
                                    

Dnes je velmi krásný den. Svítí Slunce, je teplo a na obloze není ani jeden mráček. ,,Hyjé" křičím na Pitty. Pitty je ta nejhodnější klisna jakou jsem kdy měla. Bratranec mi ji daroval, když mi bylo osm let. Uháníme po rozkvetlé louce a užíváme si krásného počasí. Najednou se zatáhne, začíná pršet. Udeří blesk, ozve se hrom. Padám. Pitty utíká a vzdaluje se. ,,Počkej, stůj!", křičím. Před očima mám tmu. Poslední věc,na kterou si vzpomínám je silná bolest hlavy.
Probouzím se s trhnutím. Srdce mi bije jako o závod. V myšlenkách se vracím k mému snu. Pitty, můj první vlastní kůň. Ale po téhle nehodě mi rodiče zakázali na koncích jezdit. Přitom sami stále jezdí a sestře Lily kupují koně pořád.
Omlouvám se, ani jsem se vám nepředstavila. Jmenuji se Mary a je mi sedmnáct. Sestře Lily je třináct a ještě mám staršího bratra Thomase, tomu je dvacet jedna. Naši mají farmu, na které chovají všechno od křečků až po jeleny, kteří jsou v oboře patřící mému dědovi Kvidovi. Bydlí tu s námi i teta se strejdou a naše sestřenice. Mladší Susi, starší Tina.
,,Mary! Snídaně!" křičí mamka. Jsou prázdniny a tak máme konečně volno. Na nic nečekám, čistím si zuby, oblékám se, češu se a jdu se najíst.

Výhra Není VšeKde žijí příběhy. Začni objevovat