Že by jiskra?...

439 38 7
                                    

Pohled Adritiena

Teď se zrovna bavím s Martinietou se kterou mě chtějí provdat.
Nevipadá že by se nějak těšila a já popravdě taky ne.

Náhle se ale z oslavy ozvala dělová rána.

,,Akuma"šeptli jsme oba společně a nechápavé koukli na toho druhého.
,,Co jsi to řekl(a)?"Řekli jsme najednou.
,,No já musím si ehm odskočit."Řekla a zmizela jak namydlenej blesk.
,,Adritiene neslintej nad ní a pojď chránit Káhiru."
Řekl plagg otrávené a já protočil oči.
,,Plaggu drápky"řekl jsem a stál jsem už jako Chat Noir.

,,Adriti.....Vpadla dovnitř Martinieta a koukala na Chata jak na draka.
,,Kde je ...počkat!Ty jsi?Ne!Ó můj bože!"Začala panikařit.
,,Klid,klid já ti to vysvětlím."
,,Ne nemusíš to já ti musím něco říct,ale slib že to NIKOMU neřekneš!"a já přikývl.,,Tikky tečky"Křikla a pokoj pohltila záře a zní vyšla?Beruška?OMG!Twl.ona je beruška!Ona je moje láska.,,Ty vole!"To bylo jediný co jsem dokázal ze sebe dostat.
,,Teď ti to nemůžu výsvětlit ale nějaká tvoje fanynka dostala záchvat,že tam nejsi."
,,To víš jsem velmi žádaný"Řekl jsem se smíchem.,,Hloupej kocour"řekla a šli jsme proti té popudrované nádheře.
Nakonec jsme ji porazili a s beruškou jsme si dali vše dohromady.

Nakonec jsme ji porazili a s beruškou jsme si dali vše dohromady

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nestárnoucí pouto ML(dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat